Vladni navrh zákona o archivnictvi a spisove sluzbe a o zmene nekterych zakonu Petice proti jeho prijeti

Zakon o archivnictvi a spisove sluzbe jiz v tichosti prosel druhym ctenim - je tudiz pred prijetim. Zneni zakona je na strankach parlamentu, tisk 428.

Zakon o archivnictvi a spisove sluzbe jiz v tichosti prosel druhym ctenim - je tudiz pred prijetim. Zneni zakona je na strankach parlamentu, tisk 428.

Pokud se znenim petice souhlasite poslete sve jmeno, bydliste a do subject (predmet) napiste Petice a poslete na: gvanek@iprimus.com.au

Vladni navrh zákona o archivnictvi a spisove sluzbe a o zmene nekterych zakonu Petice proti jeho prijeti

Prijeti noveho zakona o archivnictvi je samozrejme zadouci, a predpokladali jsme, ze na rozdil od soucasne platneho zakona vlada prelozi navrh, jenz dusledne provede ustanoveni Listiny zakladnich prav, aniz by se dostal do rozporu s normami Evropske unie, zejmena pak se Smernici evropskeho parlamentu a rady 95/46/ES. Predlozeny vladni navrh nejen neresi radu uz dnesnich stretu v praxi, zvlaste z oblasti modernich dejin ceske spolecnosti, ale ve svem dusledku jeste vice vyostruje strety dvou predpisu z Listiny zakladnich prav a svobod, tzn. prava verejnosti na informovanost s pravem na ochranu osobnosti, cimz muze znacne zkomplikovat nase vyrovnani se s minulosti 20. stoleti v duchu zak. c. 198/1993 Sb. o protipravnosti komunistickeho rezimu a odporu proti nemu.

Nize podepsani proto povazuji za svou obcanskou povinnost vyjadrit vazne pochybnosti nad vladnim navrhem zakona - parlamentni tisk c. 428 - o archivnictvi a spisove sluzbe a o zmene nekterych zakonu, protoze tento navrh je z naseho hlediska znacne zmatecny, zvlaste cast I (Archivni a spisova sluzba), Hlava II, Archivnictvi, Dil 4 Nahlizeni do archivalii, vystavovani archivalii a porizovani vypisu, opisu a kopii. pism. kk (par.).

Za nejproblematictejsi lze povazovat clanek 97 o stanoveni hranice 30 let, po jejimz uplynutim lze dokumenty teprve zpristupnit a clanky 98 - 100 ve veci ochrany osobnich udaju. Proto navrhujeme za odst. 97/ doplnit odst. 97a/ ve zneni:

"Toto ustanoveni se nepouzije pro archivalie vznikle do 1. 1. 1990, jez obsahuji osobni udaje zijicich osob, vztahujici se vylucne k vykonu verejne funkce nebo funkce, do niz byly ustanoveny jmenovanim. Totez plati pro archivalie obsahujici osobni udaje zijicich osob, ktere byly v tomto obdobi politicky nebo spolecensky angazovane."

Ustanoveni odst. 98/ je v praxi neproveditelne. Studium techto materialu navrh zakona podminuje souhlasem zijici osoby. Archivy tak namisto odborneho zpracovani fondu budou zahlceny pochybnou administrativni cinnosti pri ziskavani predem zamitnuteho souhlasu. Na ziskani souhlasu fyzicke osoby nebudou nikterak zainteresovani, protoze v navrhu zakona je, ze za pripadne zverejneni osobnich udaju odpovidaji prave oni-archivari. Proto navrhujeme za odst. 101 vsunout:

odst. 101/a

"V pripade zverejneni udaju ziskanych nahlizenim do archivalii plati povinnost pouzite osobni a citlive udaje o zijicich osobach anonymizovat, pokud se tak nestane se souhlasem subjektu udaju."

odst. 101/b

"Pravni odpovednost za dalsi nakladani s udaji nese podle prislusnych ustanoveni trestniho a obcanskeho zakona ten, kdo udaje z archivnich dokumentu ziskal."

Ustanoveni odst. 105/ v predlozene podobe pak odporuje cl. 10 Zakladni listiny lidskych prav, protoze nezarucuje obcanum rovnost pred zakonem. Pritom dosavadni zakon o archivnictvi ve zneni zak. c. 343/1992 Sb. o archivnictvi ma dosud ustanoveni, ze "Kazdy muze nahlizet do archivalii ulozenych v archivech", a tato zasada by nemela byt opustena. Zakon by naopak mel maximalne umoznit studium dokumentu vzniklych pred rokem 1990 pro siroky okruh zajemcu, aby verejnost mela moznost objektivniho seznameni s udalostmi tohoto obdobi, a nemelo by se jednat jen o institucionalizovane vedecke badani, tak dobre zname prave z teto doby, ci ucelove vytvaret nove bariery.

Predkladatel navrhu tohoto zakona, soucasny ministr vnitra Stanislav Gross, by jiste velmi rad timto zakonem ucinil raznou tecku za studiem a setrenim minulosti (resp. za zlociny komunismu), ktere by zustaly pro soukrome badatele a verejnost nedostupne. S tim nelze v demokraticke spolecnosti souhlasit.