PODĚBRADY
Dostala jsem od svých dcer krásné dárky –pobyty v mém rodném městě-Poděbradech. Pobyt pro seniory a Dámský víkend- ten tam trávila má prostřední se mnou.Přijetí na recepci v Zimních lázních bylo milé a příjemné, recepční přívětivá a ochotná, pokojík útulný.
V lázeňském domě Libenský ale přišla sprcha –ještě jsme ani nedosedly a už na nás servírka spustila tak, že jsme si připadaly spíš jak v nějakém výchovném ústavu než jako hosté společnosti Lázně Poděbrady a.s. Poslušně jsme tedy zaujaly svá vykázaná místa u stolečku, který by sotva stačil pro dva-vejít se tam ale museli čtyři strávníci. Vzápětí před námi přistála večeře-pár dočervena vypražených brambor ,asi právě vytažených z fritézy, v loužičce oleje a omáčce s něčím, co vypadalo jako maso. Obsluhující vysvětlila, že tuto stravu pro nás vybrala dietoložka, asi to s hosty myslí opravdu dobře, ale tuto stravu jsme s díky odmítly, chtěly jsme tedy zdravě povečeřet saláty, vykročily jsme směrem k bufé , jenže v jedné míse plavalo pár kousků zelí, v druhé cibule, asi zbytek rajčatového salátu-no při troše trpělivosti a šikovnosti by se snad troška dala vylovit. Na dotaz, zda saláty doplňují, se nám dostalo stručné odpovědi –když je z čeho?! Večeři jsme tedy (předem zaplacenou) vzdaly a šly do protější restaurace.
Následující den mělo být k obědu kuře, má dcera ale nedůvěřovala a svůj oběd mi přenechala –z koupele jsem dorazila ve 12.50 tedy právě včas, pěkně vyhladovělá-opět přede mnou přistál talíř –s kolínky a plátkem jakéhosi temně hnědého masa, vše polité závodně-kychyňovou omáčkou. Odvážila jsem se zeptat, zda je to kuře, dostalo se mi vysvětlení, že jsem přišla pozdě a navíc prý kuchař se zmýlil a někomu vydal ty naše předplacené dvě porce kuřete-dobrá výmluva –tak jsem odvážně snědla pár lžic kolínek a pak celé odpoledne trávila polykáním prášků a žaludečních kapek a usilovně přemýšlela nad tím, zda je paní dietoložka bystrozraká, když dokáže všem hostům vybrat tu správnou dietně vyváženou stravu-jak hlásají plakátky společnosti-proč není na objednávce kolonka s dotazem po dietě. Teprve v úterý ráno se mi podařilo paní dietářku zastihnout-ochotně mne vyslechla a učinila nápravu –večer jsem pojedla, aniž jsem musela polykat kapky,jenže ve čtvrtek , ač měla být má strava tzv. nasucho, ryba plavala v omastku , solí kuchař rovněž nešetřil a navíc ji nechal i dobře vypražit-a tak za celé oba předplacené pobyty-mi jen po dvou hlavních jídlech nebylo špatně.
Tyto nepříjemné zážitky ale vyvážilo vlídné jednání lázeňských a masérky. Jen i mně vadilo, když jsem si po koupeli chtěla v klidu posedět v parku, že tam řidiči jezdili po kolonádě jak po Václaváku –ať to byla osobní auta, či obslužná-zjevně si tudy zkracovali cestu,což považuji za hrubou bezohlednost hlavně vůči těm, kteří prodělali těžké operace srdce a přijeli do lázní načerpat nových sil do života. Ale i multikáry technických služeb projíždějí parkem sem tam, většinou poloprázdné, až prostý pozorovatel nabude dojmu, že mají přebytek peněz na pohonné hmoty a přímo se vnucuje otázka, zda by nebylo užitečnější vytvořit raději několik pracovních míst a odpadky odstraňovat za pomoci odpadkového koše na kolečkách.
Jeden
zážitek, na který ale tak honem nezapomenu , protože
jsem si připadala jako v říši divů. Při jednání
na Městském úřadě Poděbrady jsem se setkala s
několika úředníky z různých odborů, ale s
takovou vlídností, vstřícností a ochotou
poskytovat informace a snahou pomoci, jsem se v životě nesetkala
–snad to ani nebyli úředníci-nepochybně to byli
LIDÉ !!