V E R I T A S  V I N C I T

HANBA všem odpovědným – kteří ví, nekonají

 a jenom zbaběle, male a nízce mlčí k tomuto primitivnímu a nízkému zneužití práva a spravedlnosti primitivními a bezcharakterními individui, kteří nemají ve správě státu už dávno co pohledávat !

Vladimír Hučín je

N E V I N E N !

Není důvodu, aby byl soud 4+5+6.října 2004 v Přerově

NEVEŘEJNÝ!

! CH U C P E !

CHRONOLOGIE OBVINĚNÍ A SOUDNÍCH PROCESŮ S VLADIMÍREM HUČÍNEM

Dle Vladimíra Hučína a veřejně přístupných zdrojů

     V r. 1971 byl Vladimír Hučín obviněn a odsouzen za narušení slavnostní schůze k 50. výročí založení KSČ. Za tento tr. čin byl podle § 202 – výtržnictví odsouzen k 10.měsícům nápravného opatření se srážkou 10% ze mzdy. K tomuto obvinění a odsouzení došlo tak, že v den oslav 50.výročí založení KSČ šel V.Hučín spolu s kamarádem kolem restaurace a kulturního střediska známém v Přerově pod názvem „Komuna“. V.Hučín si do této restaurace šel koupit kofolu. V té době měl V.Hučín dlouhé vlasy a tričko s anglicky psaným názvem hudební skupiny Led Zepelin.V restauraci přítomní a podnapilí členové Lidových milicí, KSČ, zástupci armády SSSR z Libavé a další když viděli V.Hučína, tak jej okamžitě napadli s tím, že ho ostříhají a že tričko s anglickým nápisem musí okamžitě sundat.V.Hučín se proti útokům slovně bránil, ale byl poté sražen přesilou komunistů k zemi a dovlečen na WC, kde do něj kopali, tloukli hlavou o WC, strhli mu tričko, rozbili hodinky  apod.  Když byl V.Hučín očividně zraněn, krvácel z nosu a úst v důsledku zranění a upadal do bezvědomí, tak byl vyhozen před restauraci. Hučín poté informoval své kamarády, kteří navrhli, aby se komunisté za incident omluvili a Hučínovi zaplatili škodu a zranění. V důsledku toho se mezi Hučínovými kamarády a komunisty rozpoutal nejprve slovní a poté i fyzický konflikt.

     V pozdních večerních hodinách se záležitostí začala zabývat StB Přerov .Hučín byl StB zadržen spolu se svými kamarády a následující den obviněn z pobuřování, hanobení státu svět.soc.soustavy a jeho představitele a z výtržnictví. Následným vyšetřováním nebylo prokázáno, že V.Hučín do restaurace vstoupil za tím účelem, aby narušil významnou slavnostní schůzi KSČ. Obvinění z výtržnictví však bylo potvrzeno s tím, že V.Hučín musel vědět, že svým zevnějškem (dlouhé vlasy a tričko s anglickým nápisem) pobouří vyznamenané představitele KSČ a další účastníky slavnostního  shromáždění. Celou záležitost dne 6.9.1971 u Okr. soudu v Přerově soudil prom.právník Jaroslav Filipský, který v 70.letech prováděl v Přerově několik dalších politických procesů např. ve věci tr. činů  § 100 (důkazy má V.Hučín). Na činnost tohoto soudce bylo opakovaně upozorňováno a přes to  tento soudce nadále soudí u Okr.soudu v Olomouci. V důsledku tohoto odsouzení musel V.Hučín odejít z n.p. Meopta (odmítl vstup do SSM) a poté také ze střední školy.

     Následovaly časté výslechy na StB Přerov. V.Hučín poté pracoval v pohřebnictví, v geodézii jako figurant a poté jako pomocný dělník v ČSAD.

     Pozn: Odsouzení V.Hučína z r. 1971 bylo dne 3.2.1999 u Okr. soudu v Přerově rehabilitováno podle zákona č.198/93 Sb. Tato rehabilitace nabyla právní moci dne 3.2.1999. Proti rehabilitaci u Okr.soudu v Přerově opakovaně demonstrovali členové extrémistických levicových organizací v čele s bývalým důstojníkem StB Ludvíkem Zifčákem.

     V průběhu této rehabilitace předložil V.Hučín u soudu řadu důkazů svědčících o provázanosti bývalé komunistické justice, prokuratury a policie se současnou postkomunistickou justicí, policií a státním zastupitelstvím. V daném případě se jednalo o písemnosti z archivů StB, Lidové milice a další,  které V.Hučín v několika případech zachránil za dramatických okolností krátce po 17.listopadu 1989 před spálením.

     Tyto dokumenty se mimo jiné staly předmětem zájmu bezpečnostních složek, které na politickou objednávku ČSSD a KSČM poté organizovaly propuštění v.Hučína z BIS a jeho následné zatčení se záměrem udělat z něj teroristu a pachatele několika bombových útoků v Přerově a Olomouci. Řada těchto dokumentů je součástí utajovaného trestního – soudního spisu, který je v současnosti na V.Hučína veden u Okr.soudu v Přerově pod č.j. 1T 312/2001.             

     Po odsouzení v r. 1971 se V.Hučín začal vážně zabývat myšlenkou na založení protikomunistické odbojové skupiny.Do r. 1973 V.Hučín úspěšně prováděl nejprve letákové aktivity a od r. 1973 již prováděl  útoky na symboliku KSČ a symboliku oslavující spojenecké svazky se SSSR. Tyto akce již byly konány za pomocí výbušnin a tzv. nedovoleného ozbrojování.

     Od svého prvního odsouzení v r.1971 byl V.Hučín předmětem zájmů StB.Ani tyto nepříznivé okolnosti V.Hučína neodradily od provádění protikomunistických aktivit. Dne 12.10.1976 krátce před volbami byl Vladimír Hučín na základě vykonstruovaného svědectví agenta StB – KGB zatčen StB Ostrava a obviněn z ozbrojeného útoku na tyto volby a z pokusu o atentát na Deana Reeda. Po téměř 8. měsících vazby na StB Ostrava byl Vladimír Hučín u Okr. soudu v Přerově odsouzen k 9. měsícům nepodmíněně za nedovolené ozbrojování § 185.Původní a mimořádně závažná obvinění se ani po velmi tvrdých výsleších na StB Ostrava neprokázala.

     V té době byl V.Hučínovi přidělen JUDr.Jaroslav Novák (otec pozdějšího ministra spravedlnosti), který se v průběhu vyšetřování pokoušel V.Hučína přesvědčit k tomu, aby se přiznal k protikomunistické činnosti.

     V průběhu vazebního vyšetřování začal s StB spolupracovat proti V.Hučínovi  jeden z  jeho spoluobviněných Vlastimil Švéda.   K tomuto trestu byl dále připojen trest  9.měsíců s 2,5 letou podmínkou. Tento případ dne 17.5.1977 řešil JUDr. Jaroslav Malátek u Okr.soudu v Přerově jako tr.čin nedovolené ozbrojování.§ 185.Soudce JUDr. J.Malátek rozhodl, že téměř 8.měsíční vazební vyšetřování je dostačujícím trestem. Proti tomuto rozsudku se odvolal okr. prokurátor v Přerově a věc byla řešena u Krajského soudu v Ostravě, kde byl trest zvýšen na 9.měsíců nepodmíněně.Zbývalo tedy „odsedět“ něco přes 1.měsíc. Po žádosti matky a otce V.Hučína (v důsledku vážné nemoci otce) bylo od odpykání zbytku trestu upuštěno a tento trest byl soudkyní Okr.soudu v Přerově JUDr. Emilií Richterovou (po dohodě) s StB podmíněně odložen na 2,5 roku zkušební doby. Toto odložení zbytku trestu se však ukázalo jako účelová operativní akce StB neboť V.Hučín se tak stal mimořádně sledovaným objektem zájmu StB a jejich zpravodajských aktivit. Ani toto odsouzení neodradilo V.Hučína od další protikomunistické odbojové činnosti jak o tom ostatně svědčí dnes již řada odtajněných materiálů StB např. agenturní svazek StB s kr.jm.Eliáš, Liška, Útok, Exploze a mnoho dalších.

     Dne 29.10.1991 generální prokurátor JUDr. Ladislav Polách podal ve prospěch V.Hučína u Nejvyššího soudu ČR stížnost pro porušení zákona.    

     Dne 30.7.1993 Vrchní soud v Praze rozhodl, že v tomto odsouzení byl  porušen zákon a že trest byl nepřiměřený v důsledku aktivit StB.

     Věc byla následně přidělena soudkyni Okr.soudu v Přerově JUDr. Květoslavě Krylové. Tato soudkyně se však sama  pro možnou podjatost z jednání vyloučila (soudkyně se tohoto případu v podstatě obávala) Proti tomuto postupu JUDr.K.Krylové si podal V.Hučín stížnost, která však byla soudcem Krajského soudu v Ostravě JUDr. Jaroslavem Hudečkem (bývalý vojenský prokurátor, člen KSČ) zamítnuta. 

     Dne 12 .3.1996 soudce Okr. soud v Přerově JUDr. Pavel Beneš rozhodl o rehabilitaci V.Hučína  v celém rozsahu podle Zákona č.198/93. Ve svém písemném usnesení JUDr. P.Beneš dokonce vyzdvihl občanskou statečnost V.Hučína v tehdejší době. Proti tomuto usnesení – rehabilitaci však  státní zástupce JUDr. Karel Studený (osoba s přátelskými kontakty na bývalé příslušníky a agenty StB) podal stížnost  a Krajský soud – JUDr. Svatopluk Pecha (bývalý velmi aktivní člen KSČ) věc vrátil k novému projednání. Do věci se vložil bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý prostřednictvím inspekce BIS s tím, že státní zástupce JUDr. K.Studený účelově odmítá stíhat bývalé příslušníky StB a to bývalého náčelníka StB Zdeňka Blahetu a  dalšího důstojníka StB Františka Ondráše (oba byli na základě důkazů v r.1996 nakonec podmíněně odsouzeni za křivé svědectví ve věci agenta StB Antonína Mikeše, který byl StB v letech 1974-1984 úkolován na V.Hučína Toto odsouzení bývalých příslušníků StB se tehdejší vedoucí Okr.státního zastupitelství v Přerově JUDr.Petr Kovanda, bývalý vojenský prokurátor – člen KSČ, dnes náměstek Nejvyššího státního zastupitelství  snažil utajit před novináři!)

     Dne 27.9.1996  soudce Okr. soudu v Přerově JUDr.P.Beneš věc rehabilitoval podle zákona č.198/93 Sb. a státní zástupce  Mgr. Radim Obst (osoba s přátelskými kontakty na bývalého náčelníka StB Z.Blahetu) se opět odvolal. V těchto záležitostech byl V.Hučínovi Okr.soudem v Přerově přidělen jako advokát JUDr.Gustav Zachar. Tento advokát se případu velmi obával – nechtěl V.Hučína v této věci zastupovat a to především proto, že byl V.Hučínem usvědčen ze spolupráce s StB z 80.let.V daném případě se jednalo o činnost, která přímo souvisela s  protikomunistickou činností V.Hučína v 80.letech (JUDr. Gustav Zachar dne 12.5.1999 spáchal sebevraždu)  

     Následně soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Svatopluk Pecha (bývalý velmi aktivní člen KSČ) pobočka Olomouc  potvrdil stížnost státního zástupce  a rehabilitaci dne 26.2.1997 v této věci opět zamítl.

     Dne 27.3.1997 bylo min.spravedlnosti JUDr. Vlastě Parkanové zaslána žádost ve věci podnětu stížnosti pro por.zákona. Min. Vlasta Parkanová celou věc protahovala a dne 20.6.1998 se za podivných okolností vyjádřila s tím, že věc odkládá (!).Po této situaci, kdy byla přetažena v důsledku nečinnosti min.JUDr. Vlasty Parkanové lhůta 60 dnů pak Ústavní soud byl dne 8.3.1999 nucen věc  odmítnout právě pro nedodržení této lhůty.

     Dne 22.8.2000 byla podána žádost o obnovu procesu s tím, že byly získány nové důkazy o aktivitách StB v této věci - tedy byly zjištěny nové skutečnosti. Dne 18.9.2000 bylo zahájeno veřejné zasedání u Okr.soudu v Přerově ve věci obnovy procesu.

     Dne 3.1.2001 se mělo konat jednání ve věci obnovy, ale soudce JUDr. J.Malátek se před tímto jednáním zhroutil a byl přepraven vrtulníkem do nemocnice u Sv.Kateřiny.Tato zdravotní indispozice s největší pravděpodobností souvisela s případem V.Hučína. V této době byl dekonspirací ohrožen Vlastimil Švéda, který byl proti V.Hučínovi od r.1977 využíván StB pod kr.jménem Slávek. V.Švéda je od r.1999  využíván současnými bezpečnostními složkami jako svědek proti V.Hučínovi. V.Švéda např.ve své svědecké výpovědi uvedl, že opakovaně dodával V.Hučínovi po r.1989 výbušniny na teroristické akce v Přerově a Olomouci,  že viděl na videozáznamu intimní schůzky V.Hučína se senátorkou Jitkou Seitlovou, že V.Hučín chystal v Přerově teroristický útok při kterém mají být usmrceni občané apod.

     Tento svědek byl a je současnými bezpečnostními složkami využíván i přes to, že se jedná o znalecky diagnostikovaného druhotného psychopata, medikamentózně neléčitelného.  

     Dne 4.1.2001 bylo V.Hučínovi v BIS bez udání důvodů odebráno osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi a následně byl V.Hučín z BIS (po téměř 10.letech) propuštěn s 2.měsíční výpovědní lhůtou bez nároku na tzv. odchodné.

     Dne 16.2.2001 byl V.Hučín s okamžitou platností z BIS propuštěn a to bez ohledu na 2.měsíční výpovědní lhůtu. 

     Dne 19.2.2001 byla soudcem Okr. soudu v Přerově JUDr. J.Malátkem  povolena obnova procesu.

     Dne 7.3.2001 byl však Vladimír Hučín za mimořádných okolností zatčen, následovala vazba, propuštěn byl až 28.2.2002

     Proti povolení obnovy podal státní zástupce Mgr.Rudolf Volek stížnost, která byla Krajským soudem zamítnuta. Dne 6.8.2002,  začalo několik soudních  procesů ve věci obnovy.

     Dne 24.2.2002 bylo Okr. soudem rozhodnuto o zastavení trestního stíhání. Proti tomu si státní zástupce Mgr.Rudolf Volek podal opět stížnost.

                                                                     - 4 -

     Dne 31.3.2003 Krajský soud rozhod, že Okr. soud v Přerově má znovu o věci jednat a rozhodnout.                                                                                                        

     Dne 18.12.2003 Okr. soud v Přerově rozhodl že Vladimíra Hučína zprošťuje obžaloby tehdejšího prokurátora s tím, že v žalobním návrhu označený skutek není tr.čin.

     Dne 12.2.2004 proti tomuto rozsudku podává v neprospěch V.Hučína státní zástupkyně JUDr.Jana Staňková odvolání. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ostravě pobočka Olomouc. Termín jednání zatím není znám.

Ani po dalším odsouzení v r.1977 se V.Hučín nepřestal aktivizovat v protikomunistickém odboji.

U Okr.soudu v Přerově je dále projednávána činnost V.Hučína za kterou byl dne 2.12.1983 zatčen StB a po vazebním vyšetřování na StB v Ostravě odsouzen Okr.soudem v Přerově (JUDr.Zdeněk Pupík) dne  7.6.1984 na 2,5 roku nepodmíněně do II.NVS za to, že:

- v r. 1973-74 v Přerově rozšiřoval letáky s protisovětskými hesly „Pryč se sovětskou diktaturou“ - § 104 hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele.

- od r.1977 prokazatelně vícekrát z nepřátelství k socialistickému státnímu zřízení před více osobami se vulgárně vyjadřoval o společenském státním zřízení a slovně napadal členy Národní fronty - § 100 pobuřování.

- od r.1978 si opatřil pistoli a kulovnici a jinému opatřil pistoli - § 185 nedovolené ozbrojování

- začátkem května 1982 zorganizoval krádež kulovnice – §185 (zbraň byla určena k likvidaci sochy k.Gottwalda)

- koncem listopadu r. 1982 vyrobil výbušninu a zorganizoval výbuch v rodinném domku Antonína Mikeše (agenta StB-KGB) - § 257 poškozování cizí věci.

     Po odvolání V.Hučína ke Krajskému soudu v Ostravě byl trest potvrzen krajskou soudkyní JUDr. Ludmilou Svatošovou, která v nynějším trestním stíhání proti V.Hučínovi vystupuje jako svědek obžaloby ve věci tr.činu ohrožování utajovaných skutečností. V.Hučín se dostal k materiálům, které JUDr.Svatošovou usvědčují z toho, že jako soudkyně prováděla politické procesy. JUDr. Svatošová se po listopadu 1989 dokonce dostala spolu s dalšími až na Vrchní soud v Olomouci na což V.Hučín opakovaně upozornil v mediích.

     V průběhu tohoto výkonu trestu kde byl zařazen do nejtěžší skupiny byl V.Hučín krátce před propuštěním odsouzen Okr.soudem v Liberci k ochrannému dohledu na 2 roky ve III.odstavci za to, že v průběhu trestu setrvával na svých protisocialistických názorech a nejevil známky nápravy.

     Za pozornost stojí i ta skutečnost, že v r. 1985 v bytě V.Švédy explodovala výbušnina, která V.Švédu vážně zranila a způsobila v bytě škody za asi 80 tisíc Kčs. Tuto akci po dohodě s V.Švédou se StB pokoušela svalit na V.Hučína.Z materiálů StB bylo později zjištěno, že V.Švéda ve svém bytě tuto výbušninu přechovával a ta mu jeho vlastní neopatrností explodovala.Celou tuto záležitost kryla StB tak jako jiné podobné aktivity.

     Po propuštění z výkonu trestu dne 2.6.1986 byl V.Hučín nejméně 2 krát za týden předvoláván na SNB – StB ke kontrolním pohovorům jako signatář CH 77 a HOS. Ve dnech politických výročích jako např. 25.únor, 21.8.- okupace SSSR, 1.máj apod. byl V.Hučín zadržován StB na 24 až 48 hod. Při tomto zadržování V.Hučína docházelo ze strany SNB k fyzickým útokům a k zraněním. Toto se dělo až do 17.listopadu 1989. V této věci byl dne 4.12.1989 podán podnět na Krajskou prokuraturu v Ostravě.

     Dne 4.7.1990 byl V.Hučín okr.prokurátorem v Přerově JUDr. Karlem Veverkou informován o zahájení rehabilitačního řízení. Následovala řada výslechů na prokuratuře v Přerově a v Ostravě.                                                              

     Dne 14.8.1990 bylo u Okr. soudu v Přerově (JUDr. Tomáš Vrána – člen KSČ) usnesením rozhodnuto, že se zrušuje pouze odsouzení za trestné činy pobuřování a za hanobení světové socialistické soustavy a jeho představitele.Odsouzení za ostatní trestné činy zůstalo nadále v platnosti. Tímto usnesením byl V.Hučínovi snížen původní trest na 20 měsíců.

Poté proběhlo několik jednáních s cílem dosáhnout obnovy procesu.Tyto aktivity byly státním zastupitelstvím zamítány.

     Dne 26.9.1995 proběhlo u Okr.soudu v Olomouci (do Olomouce byl případ předán z toho důvodu, že V.Hučín byl v Přerově v r.1990 zvolen jako soudce „přísedící“) jednání ve věci žádosti o rehabilitaci zbytkových trestů. Soudce Okr.soudu v Olomouci JUDr. Jiří Straňák zbývající trestné činy rehabilitoval podle zákona č.119/90 Sb. a trestní stíhání za tyto činy zastavil. Dne 27.9.1995 proti rehabilitaci podal státní zástupce JUDr. Vlastimil Dostál stížnost.

     Dne 8.1.1996 o stížnosti rozhodoval Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc s tím, že Okresní soud v Olomouci o věci musí jednat znovu a to mimo jiné i z toho důvodu, že nebyla řádně dodržena lhůta ve věci obhájce (vyloženě účelové jednání Kraj.soudu v Ostravě).Věc zkomplikovala ta skutečnost, že obhájce JUDr. Jaroslav Pálka asi hodinu před jednáním zemřel.

     Dne 12.8.1997 opět soudce Okr.soudu v Olomouci JUDr. Jiří Straňák ve svém usnesení rozhodl, že se trestní stíhání za zbývající trestné činy zastavuje a tím byl V.Hučín rehabilitován. Proti tomuto usnesení však podal stížnost státní zástupce Mgr.Ladislav Prouza (bývalý člen KSČ a pracovník generální prokuratury).

     Dne 18.3.1998 o stížnosti rozhodoval JUDr. Čestmír Duda - Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc. JUDr. Čestmír Duda (bývalý předseda stranické organizace KSČ) potvrdil stížnost státního zástupce a rehabilitaci zamítl.

     K osobě JUDr. Čestmíra Dudy nutno dodat, že se spolu s JUDr.Ludmilou Svatošovou (členkou předsednictva KSČ) a dalšími  přímo podílel na odsouzení V.Hučína v r.1984 (např.zabavení knih a věcí k výrobě protisovětských letáků )

     Dne 22.2.1998 byla v této věci min.spravedlnosti JUDr.Vlastě Parkanové  podána stížnost pro porušení zákona. Dne 20.7.1998 bylo min.spravedlnosti v podstatě oznámeno, že věc nelze rehabilitovat. Věc byla dále projednávána na Ústavním soudu, který dne 3.3.1999 rozhodl, že se věc odkládá a to z toho důvodu, že nebyla dodržena lhůta podání t.j. 60 dnů. Zde je opět nutno vidět „zásluhu“ JUDr. Vlasty Parkanové, která stále celou záležitost protahovala a tím byla „přetažena“ lhůta k podání k Ústavnímu soudu.

     Dne 25.9.2000, 4.12.2000 a 3.1.2001 se podařilo dosáhnout projednávání žádosti ve věci obnovy, neboť byly zjištěny nové skutečnosti jako např. dokumenty StB svědčící o aktivitách StB proti V.Hučínovi. Věc byla přidělena soudci  Okr. soudu v Přerově JUDr. Jiřímu Malátkovi, který se však psychicky zhroutil a byl poté s podezřením na infarkt transportován vrtulníkem do nemocnice v Brně.

     Další jednání se mělo konat dne 15.3.2001, ale dne 7.3.2001 byl V.Hučín za neobvyklých okolností zatčen speciální policejní jednotkou specializovanou na boj s terorismem a po domovní prohlídce odvezen do vyšetřovací vazby nejprve do Ostravy a poté do Prahy na Pankrác.

     Dne 26.4.2001 byl V.Hučín z vazby eskortován k okr.soudu v Přerově, kde proběhlo další jednání ve věci obnovy.                                                                   

     Dne 31.5.2001 z bezpečnostních důvodů již nebyl V.Hučín převezen k Okr soudu v Přerově, ale toto soudní líčení se konalo za přísných bezpečnostních opatření ve vazební věznici Pankrác, kde bylo soudem rozhodnuto, že se obnova povoluje, že se ruší výrok o trestu, ale že vina zůstává nedotčena. Proti tomuto rozhodnutí ve výroku o vině si podal V.Hučín stížnost přímo do protokolu u soudu ve věznici Pankrác. Soudní líčení soustavně narušoval přítomný státní zástupce Mgr.Rudolf Volek, který požadoval vyloučení veřejnosti s tím, že se v daném případě jedná o utajované skutečnosti. Proti tomuto usnesení podala stížnost okr.státní zástupkyně JUDr.Lenka Šromová, která stížnost zdůvodnila mimo jiné i tím, že soudce JUDr. J.Malátek se dle svědka V.Švédy měl                                                                  s V.Hučínem před soudem setkat a že tento kontakt byl dle V.Švédy nestandartní a proto tento soudce věc nemůže soudit (zde je patrná účelovost protahování státního zastupitelství).

     Dne 26.5.2003 Krajský soud v Oostravě pod tíhou důkazů, které předložil V.Hučín stížnost přerovské státní zástupkyně JUDr.L.Šromové zamítl, ale potvrdil, že se bude jednat pouze v otázce výše trestu, nikoliv však v otázce viny.

     Dne 29.1.2004 začal Okr.soud v Přerově (Mgr.Žaneta Steinbachová) projednávat záležitost ve věci obnovy.

     Dne 12.2.2004 soud předcházející rozsudek v této věci zrušil a  rozhodl, že se V.Hučínovi ukládá nový trest a to 6 měsíců s podmíněným odkladem na 1 rok..Proti tomuto (nehoráznému) rozsudku se V.Hučín odvolal po obdržení písemného vyhotovení rozsudku od Okr.soudu v Přerově.

     Po dohodě se svým právním zástupcem JUDr. Stanislavem Devátým podal V.Hučín v této věci stížnost pro porušení zákona a to především z toho důvodu, že o rozhodnutí ve věci viny na Krajském soudě rozhodoval JUDr.Čestmír Duda, který v r.1984 jako soudce - komunista  Krajského soudu v Ostravě se podílel na původním rozsudku a to tím, že např. nechal V.Hučínovi zabavit věci, které sloužily k tištění protisovětských letáků, dále knihy a jiné předměty, které by údajně mohly V.Hučína motivovat k páchání další protisocialistické činnosti. K podnětu ke stížnosti o porušení zákona se doposud ministr spravedlnosti nevyjádřil – údajně zkoumá spisový materiál.

     Krajský soud v Ostravě pod vedením JUDr.Čestmíra Dudy dne 28.6.2004 svým usnesením rozhodl, že se odvolání V.Hučína zamítá.V rozsudku mimo jiné soud uznal, že V.Hučín svou aktivitou se maximální mírou snažil destabilizovat tehdejší režim a proto mu soud ukládá trest ve spodní hranici trestní sazby. Toto skandální-absurdní rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě považuje V.Hučín za nehoráznou provokaci někdejších komunistických soudců, kteří navíc využívají současné tíživé situace V.Hučína k tomu, aby jej zastavili v jeho aktivitách. 

     Dne 23.9.2004 se konalo další soudní líčení – pokračování ve věci odsouzení V.Hučína z r.1976-77. Soud po 15 letech jednání rozhodl, že V.Hučín je zproštěn obvinění.

     V daném případě je nutno tento chronologický přehled považovat za velmi stručný, neboť na podrobné popsání veškerých příkoří by bylo třeba vypsat mnoho souvislostí, které dokazují provázanost bývalé komunistické justice, bezpečnostních složek a státního zastupitelství se současnou postkomunistickou garniturou.

     Dne 28.7.2004 probíhalo soudní líčení ve věci stíhání V.Hučína a jeho lékaře MUDr.Jana Chmelaře. Závěrem bylo rozhodnuto, že V.Hučín se odsuzuje k půlročnímu trestu s podmíněným odkladem na 1.rok.MUDr. J.Chmelař byl odsouzen k zaplacení 10 000 Kč,-. Po vynesení tohoto absurdního trestu se přítomná veřejnost kriticky vyjadřovala na adresu soudu.

     Soudce Mgr.Michal Jelínek  dokonce za pomocí zásahové jednotky Policie a justičních zřízenců nechal vyklidit soudní síň s tím, že důvěrnice Zdena Mašínová byla násilím vynesena a taktéž byla vyvlečena i matka V.Hučína. Na tuto situaci Hučín slovně reagoval což soud vyhodnotil jako urážlivé chování k soudu a uložil V.Hučínovi (který je nezaměstnaným) pořádkovou pokutu ve výši 5 000,-Kč.

* * *

     Rehabilitační procesy s V.Hučínem ohrožují pozice mnoha soudců, státních zástupců, policistů a dalších osob, které svou kariéru v minulosti postavili na výrazné kolaboraci s komunistickým režimem. Po celou dobu působení V. Hučína u BIS byly na jeho osobu podnikány různé útoky ze strany komunistů a těch, kteří s touto ideologií spolupracovali.

     Závažným projevem těchto extrémistických levicových aktivit jsou doposud neobjasněné teroristické útoky v Přerově s pomocí výbušnin a zbraní. 

     Bude velmi důležité prosadit, aby chystaný soudní proces proti V.Hučínovi byl veřejný! Jedině tak se nejlépe podaří prokázat, že současné bezpečnostní složky se v zájmu ČSSD a KSČM přímo podílejí na zločinném spolčení.

     K podrobnějšímu posouzení V.Hučína doporučuji  prostudovat:  www.hucin.com / www.geocities.com/joskazoceli/index.htm / www.freewebs.com/vanek/index.htm / www.sv.cz  www.aaawebpages.cz

     Toto chronologické vyhodnocení je nutno považovat jako velmi stručné. Trestní spisy, vedené od r.1971 na osobu Vladimíra Hučína až do současnosti obsahují - NĚKOLIK TISÍC STRÁNEK.

* * *

Česká republika l.p. 2004

     Každý přímo odpovědný i mlčící ústavní činitel v této kauze – včetně těch nejvyšších – ponese za tuto hrozící, nehoráznou nespravedlnost a světovou ostudu, svůj neodejmutelný díl odpovědnosti. Je placen z daní poctivých občanů, nebude-li konat v zájmu práva, spravedlnosti, dobrých mravů, vlastního svědomí, cti a občanů, které dočasně zastupuje, nebude mít nadále ani ten nejmenší nárok sloužit občanům, blahu naší země a její budoucnosti! Morálně a mravně zklamal!

     Bude-li nevinný Vladimír Hučín odsouzen, nebude mít Česká republika  právo nazývat se nadále demokratickou a právním státem. Pro skutečně svobodný a demokratický svět bude Česká republika státem, kde se nectí právo, spravedlnost, demokratické hodnoty. Bude jen státem, ve kterém se oceňuje a vyplatí být zločincem, nemravným a bezcharakterním jedincem! Staneme se státem, který ovládají zájmová nemorální společenství a bezcharakterní, všehoschopní jedinci.

     Nebude svobodných občanů, nebude skutečné svobodné a hodnoty tvořící občanské společnosti, nebude skutečné svobody a demokracie! Hrozí nám mravní a materiální úpadek, bezvládí a chaos!

Zvedněte hlavy občané – MÁME NA VÍC!

Jan Šinágl v.r.

Za petiční výbor na podporu veřejného soudu

a všechny slušné občany České republiky