phpRS
NEŘEŠENÉ PODVODY EXEKUTORŮ na WWW.AKTUALNE.EU
Dnešní datum: 23. 05. 2024  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks  

Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!


Kalendář
<<  KvÄ›ten  >>
PoÚtStČtPáSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31   

Kontakt
Ideologicko Politický Spam Spolek Portal
ISSN: CZ-23121949-0001
Kontaktní e-mail: bazmyslik@napismi.cz
Copyright: Robin Karel Hájek, 1949-2007 KunžakJindřichův Hradec ubytováníČeská Kanada chataRybníkRekreace chataStrmilovPenzion TelčČeská KanadaSamota chalupaLes chataApartmányPenzionyKunžak ubytování

Aktuálně ze Štrasburku

* Štrasburský soud - Jenom další Potěmkinova vesnice? - 1.díl

Vydáno dne 10. 10. 2004 (3764 přečtení)

ECHR Strasbourg - Only another Potemkin's village? - 1st part

Subject: Štrasburský soud - Jenom další Potěmkinova vesnice? - 1.díl, viz http://www.ejustice.cz/ (Prosim o dalsi INTENZIVNI sireni!!!)

Subject: Štrasburský soud - Jenom další Potěmkinova vesnice? - 1.díl, viz http://www.ejustice.cz/ (Prosim o dalsi INTENZIVNI sireni!!!)

Štrasburský soud - Jenom další Potěmkinova vesnice? - 1.díl

ECHR Strasbourg - Only another Potemkin's village? - 1st part

autor: David Kolaja • rubrika: Rozhovory > ČRo 6 • přečteno: 311x • diskutováno: 3xnový příspěvek • vydání: 24.07.2004

(Autorka Iva Jonášová, Český rozhlas 6, 2/7/2004) Výpovědi českých stěžovatelů a jejich advokátů, chování pracovníků ES a jeho specialistů pro komunikaci - vše nasvědčuje tomu, že se zde vyskytují velmi hluboké problémy. ESPLP ve Štrasburku se tak v neformálním žebříčku informační otevřenosti nejvýznamnějších evropských, amerických, kanadských a asijských (Singapur) soudů, které sledujeme, dostává překvapivě a bohužel zatím na poslední místo.


Od mikrofonu Českého rozhlasu 6 vás zdraví Iva Jonášová. Začíná pravidelný páteční pořad Česká justice. V poslední době se čím dál častěji rozjíždějí čeští občané k Evropskému soudu pro lidská práva sídlícímu ve Štrasburku (dále jen ES nebo ESPLP). Množí se tam totiž jejich nevyřízené stížnosti na pochybení v oblasti lidských práv (LP) při soudním procesu, který byl nebo je veden u soudů v České republice.

Češi nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem jsou Evropským soudem informováni o projednávání těchto stížností, když se jim po opakované urgenci nedaří získat informace ani dokumentaci, týkající se jejich stížnosti, jednoduše se do Štrasburku rozjedou. Někdy jedou bez ohlášení a vehementně se dožadují přijetí štrasburskými úředníky. Jindy, poučeni, že Evropský soud slouží 800 000 000 občanům zemí Rady Evropy a že tedy nelze čekat, že na místě bude vyřešen jejich požadavek. Proč se tedy Češi vydávají do Štrasburku?

Hovoří stěžovatel u Evropského soudu Jan Roub:

Já jsem se obrátil k Evropskému soudu z toho důvodu, že jsem u vnitrostátních soudů nedosáhl svého práva. Moje stížnost směřovala proti ČR za svévolné věznění, které trvalo téměř rok. Asi tak za 3 měsíce jsem obdržel dopis, nebylo to ale usnesení soudu, kde mi pan sekretář, pan (nesrozumitelné) píše, že o mé stížnosti bylo rozhodnuto kdysi. A tak, že má stížnost byla prohlášena za nepřijatelnou s tím, že předložené důkazy nevyvolávají ani domnění nebo zdání, že by vůbec došlo k porušení práva.

Mě to bylo divný, samozřejmě. Protože toto není usnesení soudu. Tak jsem se do Štrasburku rozjel nahlédnout do spisu. Co jsem tam zjistil? To je neuvěřitelné.

Naivní důvěra českých stěžovatelů

Hovoří stěžovatel Radek Houf.

Já jsem se seznámil s názory stěžovatelů, všichni předpokládají naprosto poctivé jednání Evropského soudu. Každý má tu zkušenost, jaká je  situace v České republice, takže se všichni domnívají, že pokud se obrátí na mezinárodní instituci, jako je Evropský soud, takže jejich stížnost bude kvalitně prověřena a souzena. Já bych si představoval, že stížnost, kterou podám soudu, bude předložena v plném znění výboru tří soudců, kteří posoudí, jestli tato stížnost bude předběžně přijata nebo nebude. K tomuto budou přiloženy všechny přílohy.

Předpokládal bych také, že soudce zpravodaj, který tuto moji stížnost připravuje, tak bych předpokládal, že není důvod, aby moji stížnost jakkoli pozměňoval. Už jenom z toho důvodu, že je velmi krátká. Ta stížnost obsahuje jednu až dvě stránky velikosti A 4, je malá rozsahem a k tomu jsou přílohy. Pokud tedy ta stížnost projde výborem tří soudců a je přijata, jde k senátu, kde už je samozřejmě více soudců a tito soudci rozhodují o meritu této stížnosti. Posoudí to podle toho, co já jsem předložil. Bude mi umožněno, se třeba osobně k soudu vyjádřit nebo věci doplnit a stížnost bude rozhodnuta.

Ovšem ta praxe je úplně jiná. Soudcem zpravodajem je u českých stížností vždy Čech, tedy člověk, který je navržený vládou ČR, hájí tedy její zájmy a tuto českou stížnost upravuje a manipuluje. Takže vlastně tento český soudce stojí na dvou stranách. Stoji na straně žalobce a na straně druhé.

Během června zveřejnila ČTK zprávu, že úspěšná byla u Evropského soudu stěžovatelka Jarmila Houfová. Která ovšem s touto informací nesouhlasí. Protože její stížností bylo u Evropského soudu údajně manipulováno.

(Houfová:) U Evropského soudu mám podány tři stížnosti. Dvě mi byly přijaty v roce 2000 už. A třetí mi byla zamítnuta. Nevím doteďka proč, ačkoli jsem písemně žádala vysvětlení. Odkaz, který mi dali na určité paragrafy vůbec z toho nejde vyčíst, proč by třetí případ nebyl přijat. U stížnosti jsem žádala, aby byl proveden přesný překlad mé stížnosti a kopie mi byla zaslána v tom překladu i pro moji kontrolu, že to opravdu tak je. Překlad ve skutečnosti to bylo … podstatné věci vynechány, zmanipulovány …

Neuvažovala jste, že byste poslala přímo přeložené ty stížnosti? Aby nedošlo právě k těmto komplikacím?

Je to teoreticky možné, kdyby tam nebylo tak drahé ty překlady. Je to opravdu prostě pro normální lidi hodně nákladné.

Všechno je tajné

Do Štrasburku se vypravil také advokát, magistr Čapek, který zastupuje ve stížnosti u ES dva klienty. ES soudí ve 4 sekcích. V současnosti se má jejich počet, vzhledem k rostoucímu počtu stížností u ES ještě zvýšit. Člověkem na jehož hlavu se často snáší kritika českých stěžovatelů, je člen druhé sekce pan Early. Ve stejné sekci mimochodem zasedá také pan Jungwirt, jmenovaný ČR. Stížnosti českých občanů jsou projednávány právě touto druhou sekcí.

Hovoří magistr Čapek.

V případě mých klientů jsem došel k poznání že něco nebude v pořádku s ES tehdy, když jsem obdržel v obou případech jednoduchý dopis, ve kterém mi oznamovali, že  stížnost k tamnímu soudu je takzvaně nepřijatelná. V mezidobí jsem také zachytil stížnosti jiných kolegů advokátů, kteří také poukazovali na stejnou skutečnost a zkušenost, že obdrželi obdobné dopisy. Když jsme si je porovnali, tak jsme zjistili, že ten text je víceméně totožný. Tam se skutečně lišily, řekněme jenom čísla jednací a jména dotčených osob. Tak jsem se tedy rozhodl, myslím, že to bylo v únoru, že se do budovy ESPLP tedy rozjedu.

A skutečně jsem jel, po předchozím objednání, tedy mi byly předloženy spisy mých klientů. Ty spisy jsem si prostudoval. Já tedy hovořím anglicky, takže jsem přepokládal, že s tím nebudou žádné problémy, předpokládal jsem, že v nich najdu anglické texty. Ve spise jsem nenalezl skoro nic. Nalezl jsem tam jenom vlastní podání a potom dva přípisy od tamního soudu směřované do mé kanceláře, ve kterých mi v prvním případě oznamovali, že tedy moje stížnost, respektive mých klientů, dorazila. A ten druhý oznamoval, že je nepřijatelná. Byl mi představen jistý pan Early, který tedy tam v té druhé sekci také pracuje.

A tak s ním jsem celou věc projednával. Bohužel jsem se s ním dostal  do slovního konfliktu, protože tento pán, na každý můj dotaz, když jsem se dotazoval, aby mi byla předloženo třeba to rozhodnutí o odmítnutí mých klientů z důvodů nepřijatelnosti, abych se seznámil s těmi důvody, tak mi bylo řečeno, že to je prostě nepřístupné, poněvadž mají instrukci, že je to tajné. Vysloveně se používal termín tajné. Což implikuje tzv. tajnou justici, což je princip, zásadně v demokratických státech nepřijatelný.

Tudíž jsem požadoval například, aby mi přeložili dokumentaci ve smyslu nějakých vnitřních nařízení, tamního soudu, které by upravovaly právě ten postup, který by nařizoval pracovníkům tamní sekce, aby tedy tvrdili, že dokumentace tam je tajná. Tak mi bylo opět řečeno, že je to tajné. Takže si umíte představit, že mé  rozčarování bylo značné.

Český advokát: Nevěřím, že dokumenty existují

Jde podle vás opravdu o utajení informací? Nebo o to, že ty dokumenty vůbec neexistují?

 Já se tedy domnívám, že vůbec neexistují. Z té dlouhé diskuze a potom z mých rozhovorů s jinými, obdobně dotčenými stranami, které tam mají obdobný problém ve Štrasburku, jsem dospěl k závěru, že tříčlenný výbor jsou tři soudci, kteří tedy mají podle jednacího řádu v současném znění se vypořádat s přijatelností nebo nepřijatelností stížností tak tito soudci tedy podle mého soudu nejsou ani informováni o podstatě těchto stížností. A k tomu docházím logickým závěrem, který je založen na tom, že vlastně dokumenty vlastně ani nebyly přeloženy do jednacího jazyka. Buď do té francouzštiny nebo angličtiny.

Rozhodují pomocné síly

Právě to vyplynulo z té vzrušené hádky, kterou jsem tam s tím Earlym měl. Který mi nakonec řekl, že vlastně do doby než rozhodnou o tom, že stížnost je přijatelná nebo nepřijatelná, tak to nepřekládají a ani to nepředkládají tu stížnost k vyjádření smluvní straně. To znamená státu, proti které ta stížnost  směřuje. Tak to znamená, jinými slovy, když to nepřeloží ty dokumenty, jak ti tři soudci, každý z nich je z jiné země než z naší, jak tedy vědí, tito tři soudci o čem je vůbec řeč?

To znamená,  že tedy všechny stížnosti jsou tedy filtrovány českou kanceláří?

A to bohužel ještě na úrovni administrativy.

Chceme změnu jednacího řádu ES

Hovoří člen Štrasburského výboru Jan Roub:

My když jsme zjistili situaci u štrasburského soudu, tak jsme zvolili založení právnické osoby, občanského sdružení, které jsme nazvali Štrasburský výbor. Což je symbolika s Helsinským výborem, který také ochraňuje základní lidská práva. A cílem našeho snažení Štrasburského výboru, této občanské organizace, je dosáhnout změny jednacího řádu. Protože stávající jednací řád umožňuje likvidovat stížnosti. Tato možnost je, protože jednací řád lze upravovat rozhodnutím valné hromady soudců a tato situace u ES je již známa delší dobu.

My jsme byli tedy pouze první, kteří na to veřejně poukázali. Ale již dlouho se v Evropě hovoří o celkové rekonstrukci ESPLP. A to z toho důvodu, že jednak je větší počet stěžovatelů. Z důvodu příchodu státu do EU ale zejména z toho důvodu, teď se to zdá paradoxní, tak čím je v podstatě vyšší demokracie, z tohoto státu je pak více stížností. Z toho důvodu, že právní vědomí těchto občanů o svých právech je daleko vyšší než v těch rozvojových zemí, třeba v Rusku.

"Nemístná kampaň" Štrasburského výboru

Na začátku března komisař Rady Evropy Robles přijal ve Štrasburku delegaci Štrasburského výboru ale nakonec byly styky s tímto výborem ukončeny z důvodu vedení nemístné kampaně proti ES. Štrasburský výbor ovšem není jediným aktivistou, který se k ES rozjíždí. Činí tak například i Svaz občanské sebeobrany či Sdružení stěžovatelů u ES. Hovoří Karel Mauer ze Sdružení stěžovatelů.

My jsme se obrátili na ESPLP z toho důvodu, že jsme si podali ústavní stížnost v Brně u ÚS ve věci porušení lidských práv na ochranu majetku v tom období, když krachla Moravia Banka. A ÚS v Brně odmítl se touto stížností zabývat, ačkoli stížnost jako taková přesahovala vlastní zájmy nás pěti stěžovatelů. Jednalo se o zájmy  80 tisíc lidí. Tak jsme potom podali v roce 2001 stížnost k ESPLP. A tam jsme si stěžovali na to že ČR porušila naše LP a porušila úmluvu o LP a žádali jsem, aby to ES projednal a poskytnul nám také nějakou satisfakci.

Nakonec to dopadlo tak, že jsme dostali sdělení v roce 2002, kde referendáři sdělovali, že naši stížnosti projednal výbor tří soudců 13. května 2002. S vyřízení té stížnosti takovýmto způsobem jsme nesouhlasili a opakovaně to žádáme i letos, dva roky si se soudem dopisujeme, aby nám bylo posláno písemné rozhodnutí o tom, že naše stížnost byla označena za nepřijatelnou tímto výborem tří soudců.

V lednu tam byli stěžovatelé z Plzně z Prahy a podobně dozvěděli se, že tam je 2800 stížností. A z toho tehdy bylo projednáno 14, co bylo zveřejněno, tak jeden stěžovatel z Prahy dostal satisfakci 30 tisíc a jeden stěžovatel z Ostravska dostal 200 tisíc, za to, že tam měl 8 stížností a trvalo to taky asi 8 roků.

Hovoří Dagmar Karšová ze Svazu občanské sebeobrany.

Spolek SOS, Svaz občanské sebeobrany sdružuje restituenty z celé republiky. Tito restituenti u vnitrostátních soudů nemohli nikdy uspět. V jejich případech, kdy chtějí navrátit majetek zkonfiskovaný během 41 let komunistické nadvlády. Proto se obracejí na ESPLP do Štrasburku. Bohužel ale u tohoto soudu byly téměř všechny jejich žádosti jako nepřijatelné zamítnuty. Na popud Štrasburského výboru jsem se za všechny  restituenty rozjela také k ES do Štrasburku. Nebyla jsem ovšem tam ohlášená, takže jsem nebyla přijata a nemohla jsem do spisu nahlédnout.

Naše úsilí má význam

Mají podle vás význam takové výjezdy českých stěžovatelů do Štrasburku? Můžete tím nějak ovlivnit, jak bude rozhodovat ES?

No, já se domnívám, že to určitě nějaký význam má, protože evropské instituce jsou pouze jednostranně informované našimi politiky a evropské instituce si vůbec nemohou asi představit, že by čeští politici šli proti českým občanům.

Podivně rychlé skartace

Stěžovatel Jan Roub byl ve Štrasburku už pětkrát a dokumenty, týkající se jeho kauzy hledal i v archivu ES.

Zjistili jsme zajímavou věc, v tom dopise, který napsal pan Early a co píše každému, je napsáno, že všechny spisy jsou skartovávány podle určitých pravidel do 1 roku. Archivář nám ale sdělil, že skartovací doba je 10 let. To je první nepravdivá informace, kterou jsme získali a velice jsme se divili jak my, tak archivářky, protože jim nebylo jasné, co vlastně tam hledáme. V těch spisech.

Ty spisy, které se nám předkládají jsou kompletní. Ale tam jsme nenašli ani usnesení o nepřijatelnosti podle tvrzení toho pana Earlyho, o kterém měl rozhodnou výbor tří soudců, ani překlady do úředního jazyka, ani jakákoliv jiná úřední korespondence soudů. Bylo tam pouze to, co jsem jim poslal já a to, co poslali oni mě. Takže korespondence mezi stěžovatelem a mezi českými úředníky. Víc tam nebylo,.

Jak je to s veřejností veškerých informací, k dokumentům, ke kterým se můžeme dostat? Dostane se k nim pouze stěžovatel?

Činnost a pravidla jsou určeny jednacím řádem soudu. A Evropskou úmluvou o LP. Tam je jednoznačně stanoveno, že veškeré stížnosti jsou veřejné. Pouze ten stěžovatel, který si nepřeje, aby jeho stížnost byla zveřejněna, toto musí náležitě zdůvodnit a doložit nějakými důkazy. Pak tedy soud rozhodne o tom, že jeho věc nebude veřejná. Jinak je veřejné úplně všechno, kromě usnesení a jiných písemností, které se netýkají té věci. To znamená, že tedy kdokoliv tam může přijít a vyžádat si jakýkoliv spis a tam vlastně v obsahu spisu zjistí o jakous stížnost jde.

Jaké možnosti má český občan, který si stěžuje u EX proniknout například do české kanceláře u ES?

Tak ta naše zkušenosti byla taková, že při té naší první návštěvě se s námi nebavil vůbec nikdo. S tím, že nejsme ohlášeni řádně. Takže jsme se ohlásili řádně písemně a stejně jsme přijati nebyli

To se stalo jednou nebo opakovaně?

To se stalo dvakrát. Až při třetí návštěvě se stalo to, co jsme požadovali písemnou formou. Takže už tady je jasné, že ze strany českých úředníků je absolutní nechuť a nevole úmyslně nepodávat žádné informace.

Jak probíhá ta komunikace mezi českými úředníky a mezi stěžovateli? Když vy požádáte o přijetí, tak oni vám napíší zpátky dopisy, emaily nebo telefony?

Email ano i telefonovat to jde.

Chaos v soudních spisech

Zeptám se ještě na to, zda máte nějaké informace, zda to takto chodí i u jiných kanceláří jiných národních. Nebo jestli je to specialita české kanceláře?

Já se obávám, že to nebude specialita české kanceláře, protože tytéž informace jsme získali prostřednictvím internetu jak z Ukrajiny, tak ze Slovenska. Když jsme nahlédli do těch stížností, které nám přinesli z toho archivu, tak jsme zjistili, že žádný spis nebyla ani očíslován, listy nebyly očíslovány, nebyly seřazeny, byly tam volně uloženy.

Z toho spisu se může cokoliv vyjmout nebo cokoliv tam přidat. Aniž by byla jakákoliv evidence, že ten spis je kompletní. A tam nebyly ani dokonce razítka na těch listech. Ty razítka tam byly pracovnicemi české kanceláře dodány až teprve na naší třetí návštěvě, kde jsme předtím na to poukázali. Jak to že to vůbec není (ty listy) ani evidované.

Hovořil stěžovatel Jan Roub.Nyní společně s dalším stěžovatelem Radkem Houfem vysvětlí jakou roli plní ESPLP ve Štrasburku.

ES nemůže žádnému stěžovateli pomoci v tom, že by mu jakoby napomohl vrátit majetek. Pokud se restituent, což je náš případ, obrací na ES, s tím, že mu nebyl majetek vydán a s tím, že bylo porušeno jeho LP podle úmluvy, tak se nelze domnívat, že tedy ES by mohl vydat rozsudek, že ČR musí nějak zařídit, aby tento majetek byl vydán. Toto není v pravomoci ES ani to není jeho cílem. Stěžovatel u ES se může domoci pouze morálního zadostiučení. Neboli ES nemůže zvrátit rozhodnutí soudů ČR. Ale pokud bylo porušeno LP stěžovatele tak ES musí nařídit ČR, aby ČR neboli český stát uhradil stěžovateli finanční částku, která je označována jako morální zadostiučení. Dále se stěžovatel může dožadovat určitých náhrad, které jsou spojeny s tím, že se domáhal svých práv u ES.

ESPLP ve Štrasburku byl zřízen RE aby byla garance výkony LP podle EÚOLP. Tudíž tento soud, výroky tohoto soudu, usnesení tohoto soudu jsou pouze o tom, zdali v daném konkrétním případě toho státu byl či nebyl porušen ten který konkrétní článek EÚOLP. To je vše. To je třeba, aby stěžovatelé věděli.  V tom je třeba ten zádrhel mnoha stížnosti českých občanů, kteří si myslí, že ten soud je další jakýsi dovolací soud, který může zvrátit rozhodnutí těch soudů. Vůbec se ale o této stížnosti (dále ve věci) nejedná. Soud pouze konstatuje, nebo nalezne, že došlo k porušení ZLP či nedošlo.

V případě, že EPSPLP ve Štrasburku shledá porušení některého článku EÚOLP má to pro stěžovatele ten efekt, že na základě tohoto nálezu, tohoto usnesení může uvnitř svého vnitrostátního soudu, toho původního soudu vyvolat nové řízení na základě nových právních skutečností. Usnesení ES je nejvyšší instancí, kterou musí respektovat všechny soudy států, které ratifikovaly EÚOLP.

(poznámka redakce ejustice.cz rozhodnutí ESPLP má rozdílné dopady směrem k řízení před vnitrostátními soudy, podle toho týká-li se o řízení trestní nebo civilní)

Tiskové oddělení  nekomunikuje ani s Českým rozhlasem

Zástupce ES jsem několikrát o rozhovor požádala i já. Bohužel jsem nebyla příliš úspěšná. Nedozvěděla jsem se například ani to, kolik stížností od občanů ČR bylo u ES doposud vyřízeno a v kolika případech byli tito občané úspěšní. Odpověď jsem nedostala ani na otázku, zda je chod národních kanceláří u ES vázán pevnými pravidly nebo si každá kancelář vytváří svůj specifický úzus, podle kterého postupuje při vyřizování stížností.

Tisková mluvčí ES mi pouze sdělila, že před poskytnutím interview s českou kanceláří musí tiskové oddělení zhodnotit, na které otázky je možné odpovědět a které informace jsou tajné. Tato informace byla ze Štrasburku prozatím poslední a moje komunikace s ES začala být jednostranná.

O roli české kanceláře u ES hovoří Radek Houf.

Podle toho znění jednacího řádu má kancelář úkol, že má vlastně provádět servis pro soud. Nebo zprostředkovává kontakt mezi stěžovatelem a soudem. Tam i já, jako stěžovatel jehož stížnost je projednávána před senátem, nemám naprostou možnost soudci sdělit nějaký svůj dodatek, připomínku, stížnost. Já musím všechno vyřizovat přes prostředníka. Což jsou pomocné síly v české kanceláři, my tomu říkáme česká kancelář. Je to prostě kancelář soudu, tam nemusí být jenom čeští pracovníci, tam mohou být i pracovníci z jiného státu ale postě zajišťují servis pro české stěžovatele. Také se nakonec ukazuje, že to takhle nefunguje. Že tato česká kancelář je vlastně jakýmsi sítem, které se podle pravidel, které nejsou nikomu známa, rozhoduje co je předáno, co bude předáno, v jaké formě, v jakém rozsahu.

Česká kancelář by měla být jakýmsi servisem pro české stěžovatele. Je to její postavení čistě neutrální a opravdu v té rovině servisní?

Tato kancelář má napomáhat soudu. To znamená, aby soudce měl usnadněnou práci, nemusel s každým stěžovatelem hodně korespondovat a tak dále. Takže má pomoci soudu tato kancelář, aby všechno dobře připravil a tak dále. Takže i stěžovatel předpokládá, že ta kancelář by měla mít zájem pomoci i v tom jednotlivém případu, pokud já poskytnu soudu přílohy, dávám je ke svému případu, protože tím něco prokazuji. Takže tato kancelář by měla tyto přílohy buď tedy přeložit nebo je tomu soudu předat. Rozhodovat o tom, co bude nebo nebude přeloženo zůstává v této fázi ale pouze na této kanceláři.

Já jsem vlastně stěžovatel , který odmítnut nebyl. Naše stížnost nebo dvě stížnosti byly zčásti přijaty soudem. Takže se dá říct, že jsem se stal jakýmsi vyvoleným, že jsem měl to štěstí, že bych mohl nyní skákat radostí, že naše stížnost přijata byla. Soud se jí již nyní zabývá. Přesto musím konstatovat, že jako úspěšný stěžovatel, který se dostal přibližně do 3 procent lidí, kteří se k tomu soudu dostali, tak musím konstatovat, že nejsem spokojen s tím, jak je stížnost projednávána u ES…

Tajný zpravodaj

Přestože se mi nepodařilo získat rozhovor se zástupcem české kanceláře ES, jeden ze stěžovatelů, pan Sammer mi poskytl písemnou odpověď zástupce vedoucího vnějších vztahů a komunikace u ES, Frederica Ridela. Na otázku, zda musí jít stížnost, například proti Velké Británií, britskému soudci zpravodaji, zda existuje pravidlo podle kterého by stížnost proti určitému státu měla být postoupena soudci zpravodaji z jiného než žalovaného státu, aby tak byla zaručena nestrannost při procesu. Frederic Ridel odpovídá, že soud neuveřejňuje, kdo je soudcem zpravodajem.

Stížnosti jsou projednány právníky soudní kanceláře, kteří jsou obeznámeni s příslušným právním řádem. Na jejich činnost dohlíží zkušený právník, který je často jiné národnosti, dále soudce zpravodaj a nakonec je stížnost projednána ve výboru tří soudců. Soudce, který byl jmenován žalovaným státem nebývá obyčejně členem tohoto výboru. Tento soudce však vždy zasedá jako člen tzv. velkého senátu, který řeší závažné otázky týkající se výkladu úmluvy.

ES: Důkazy o manipulaci nemáme

Nemáme žádný důkaz o tom, že by se kdy zaměstnanci soudní kanceláře pokusili manipulovat s případy, které jsou před soudem. To by bylo v přímém rozporu s jejich povinnosti nezávislosti a nestrannosti a nebylo by to trpěno.“

Tolik Frederic Ridel. V českým médiích se postupně začínají objevovat zprávy o tom, že ESPLP ve Štrasburku odsoudí ČR v případech, kdy si čeští občané stěžují na  porušení svých práv před domácími soudy. Jednou z úspěšných stěžovatelek u ES byla paní Koktavá. ČR byla odsouzena ve sporu, ve kterém šlo o přílišnou délku řízení před českými soudu. ES vzal v úvahu, že k délce řízení značně přispěla i stěžovatelka a bylo jí tedy přiznáno jen 1 700 eur tedy asi 54 tisíc korun.

Hovoří dcera stěžovatelky paní Hanzlíčková.

V případě mojí maminky, to je paní Koktavá, která se obrátila k soudu, to už je z roku 1998 a de facto po pěti letech teprve došlo k tomu soudnímu jednání ve Štrasburku. Do dnešního dne jsme nedostali vůbec žádné peníze i když je tam lhůta, že do tří měsíců je tedy stát povinen po nabytí právní moci ty peníze vyplatit. Takže nic se neděje…

K ESPLP se obrací ročně přibližně 800 Čechů. Mnoho z nich je nespokojeno. Ale je třeba dodat, že nejeden z nich si roli ES vykládá nepřesně. Když očekává, že bude ES pokračovat v řešení případů, který u českých soudů dopadl jinak, než by si stěžovatel představoval. Největší počet českých stěžovatelů u ES uspěje s průtahy v soudním řízení.

Pořad Česká justice je  pro dnešek u konce. Ne tak cesty českých občanů do Štrasburku a stížnosti které budou ESPLP podávat. Už za 14 dní se budeme v pořadu Česká justice opět věnovat tématu Češi u ES. Konkrétně se budeme zabývat tím, jak vypadá organizace ES a opět se neúnavně budeme snažit oslovit tiskové oddělení ES a dožadovat se potřebných informací.

Loučí se Iva Jonášová a  na slyšenou se těším opět příští pátek ve 21:10, kdy začíná pořad Česká justice.

Přepis textu a titulky: David Kolaja. Poznámka: Jména osob, zejména ta, která jsou vyznačená kurzívou, nejsou v tomto přepisu ještě zkontrolována a opravena.

http://www.ejustice.cz/
Zvukový záznam ve formátu WMA:

Mezititulky:
Naivní důvěra českých stěžovatelů
Všechno je tajné
Český advokát: Nevěřím, že dokumenty existují
Rozhodují pomocné síly
Chceme změnu jednacího řádu ES
"Nemístná kampaň" Štrasburského výboru
Naše úsilí má význam
Podivně rychlé skartace
Chaos v soudních spisech
Tiskové oddělení  s Českým rozhlasem nekomunikuje
Tajný zpravodaj
ES: Důkazy o manipulaci nemáme

Příspěvky do diskuze:

Přispěvatel

Doba

Předmět příspěvku

Vladimír Rott

04.08.2004 14:53

Re: Štrasburský soud - všechny 3 díly, další informace a 2 petice

Vladimír Rott

04.08.2004 14:52

Re: Štrasburský soud - všechny 3 díly, další informace a 2 petice

Vladimír Rott

04.08.2004 14:52

Re: Štrasburský soud - všechny 3 díly, další informace a 2 petice



[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Redakce | Počet komentářů: 87 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: PUP, E-MAIL, ČTK

Horké novinky
19.08.2007: POZOR !
V hlavním menu je nově VSTUP pro psaní příspěvků. Uživatelské jméno je anonym a heslo též anonym. Po napsání příspěvku je nutno redakci o této skutečnosti poslat e-mail uveřejněný vlevo dole KONTAKT.Boží Dar

12.01.2007: POZOR !
Neplatné e-mailové adresy v komentářích a osobní invektivy budu nemilosrdně mazat!

24.06.2004: Pravda o rodu Kinských, jak ji jinde v ČR nenapíší.
Necenzurovaná, nezmanipulovaná a ucelená fakta z historie i méně známé současnosti WEB Kinských

02.06.2004: Nová Mailing konference výboru občanů SV.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.