Je třináctý červen 1951, všední letní den

Standa Kosik

Je třináctý červen 1951, všední letní den, pro někoho plný shonu, pro další neobyčejně šťastný, pro někoho začátek , pro jiné konec. Konec šťastných , bezstarostných dní, prvních lásek nastal i pro Standu Kosíka z Tábora. Ale nejen pro něj –i pro celou rodinu a další hochy, s nimiž trávil nejednu chvíli při výpravách do přírody, za dobrodružstvím, za poznáním. To vše mělo toho dne na dlouhá léta skončit.

U dveří bytu Kosíkových zazvonilo pětičlenné komando STB, vtrhlo do bytu, důkladně jej prohledalo –ve sklepě pak pomocí detektoru objevilo kov. Po odstranění uhlí se objevila vodotěsná bedna. Na příkaz jednoho člena musel Kosík st. bednu otevřít, to vše za přítomnosti celé rodiny. V ní ležely tři obranné granáty, německá pistole P38, Walter 7,65 s tlumičem –hotový poklad. V tu chvíli Standovi blesklo hlavou stačil by rychlý pohyb, odjistit a … vtom dopadly první rány, zbraně byly zabaveny a oba Kosíkové posazeni do auta a odvezeni do Českých Budějovic.Tam je postavili ke zdi a nastaly dlouhé nekonečné chvíle čekání. ,, Je to jak za Němců,, -neodpustil si poznámku Kosík ml. ,,Ne, horší,, a aby vyšetřovatel dokázal, že to myslí vážně , přiložil na stěnu list papíru a poručil přidržovat jej nosem.

Po komunistickém puči v únoru 1948 se všechno měnilo –organisace dostávaly nejen nová jména, ale hlavně nové vedení a hlavně novou ideologickou náplň činnosti. Nejinak tomu bylo i se Svazem brannosti –ten byl přeměněn na Svazarm. Major Habart ze Svazu brannosti táboře dal členům jeho majetek k rozebrání-zřejmě si nepřál, aby přešel do nové ,, pokrokové,, organisace.Chlapci si rádi ty ,,hračky ,, rozdali a doma pak pečlivě ukryli.

České Budějovice, červen 1951-vyšetřovatel Čížek .

Padají facky, povely –mluv!! , padají rány, padá i Standa, chroptí.. slyší ,,…. Nech ho, má dost ,, … jedno a to stejné se tak opakuje tři dny a tři noci –zavázané oči , tma , pojem času mizí , začínají mžitky , objevují se vidiny , pojem času mizí ….