Libčany skrývají
údajně několik tun nebezpečných chemikálií. Kromě necelých 400 tun odpadu z ropných produktů se našly ještě například tři kilogramy toxické kyseliny pikrové či přibližně 100 kg kilogramů kyanidu draselného.
Kde jsou ty tuny údajněnebezpečných chemikálií?Jsou kyselina pikrová či kyanid draselný dlouhodobě skladované opravdu tak nebezpečné?
Fabrika
v Libčanech
ZDROJ: Noviny
"24 hodin" pátek 12. května 2006
Libčany skrývají několik tun nebezpečných chemikálií
Studie
Společnost Dekonta předložila
Královéhradeckému kraji studii o nebezpečnosti areálu bývalé továrny v
Libčanech na Hradecku. (...) Experti kromě necelých 400 tun odpadu z
ropných produktů objevili například tři kilogramy toxické kyseliny
pikrové či přibližně 100 kg kilogramů kyanidu draselného. (...)
konec citace
Při vyslovení
slova kyanid draselný /KCN/ se každý hned vyděsí. Může být ale
například dlouhým skladováním zoxidovaný a jako takový naprosto
neškodný. Vím to z vlastní zkušenosti, připravovala jsem z něj
laboratorně homogenizací ad. na lisu tablety, jako vzorky pro měření na
hmotové, spektrometru. Ukázalo se, že by neotrávily ani kocoura.
Podívejme se však
na sloučeninu kyselina pikrová, což je termín, se kterým se běžně
nesetkáváme. Předpokládám tudíž, že nejen já jsem o složeni této látky
nic nevěděla, ač jsem dělala v chemickém ústavu. Jedná se o
anorganickou kyselinu /s organickým přívěskem ve vzorci
/nitro=anorganická chemie;laicky řečeno/; je vyrobena uměle nitrací
fenolu.
Diderot Všeobecná
encyklopedie:
Pikrová
kyselina 2,4,6-trinitrofenol HOC6H2/NO2)3, nažloutlá
krystalická látka;t.t.(teplota táni – pozn.) 122°C, málo rozpustná ve
vodě, silně hořké chuti. Připravuje se nitrací fenolu nebo
nitrací fenol-2,4-disulfokyseliny. Na rozdíl od svých solí je
bezpečná, exploduje pouze prudkým přehřátím na vysokou teplotu nebo
iniciaci rozbuškou. Slouží k charakterizaci organických bází, se
kterými vytváří žlutě zbarvené pikráty přesných teplot tání. S
aromatickými sloučeninami vytváří komplexy. Ztuhlá ztavenina
pikrové kyseliny je výbušnina EKRAZIT.
Taky by vás
zajímalo, kdo a pro koho a kolik a kam a za kolik a od kdy a do
kdy vyráběl v této fabričce mj. EKRAZIT, jak lze
předpokládat? Taky jste si všimli, že se hovoří stále dokola jen
o odpadech, až to hraničí s šířením poplašné zprávy, nikoli o majiteli,
dodavateli a odběrateli a o produktech?
Svěřila jsem se se
svými pochybnostmi Vladimíru Hučínovi, o kterém je známo, že svého času
v rámci III. odboje měl k výbušninám blízko. Zde je jeho odpověď,
doufám že soudruhy v Haló novinách neraní.
„Kyselina
pikrová je velice vhodná k výrobě výbušnin. Já osobně jsem z ní v
70.letech po vysrážení hydroxidem sodným vyráběl tak zvané pikráty a ty
jsem pak používal na komunistické vitríny. Jo to byl fofr. Svého
času v Číně pomocí kyseliny pikrové barvili nažluto látky. Jednou
jsem byl zajištěn StB krátce poté, co jsem pracoval s touto
chemikálií. Byl jsem lehce nažloutlý a soudruzi z StB měli zato,
že snad mám žloutenku. Tvářil jsem se jako že
mi není dobře a vůbec je nenapadlo, že za tím stojí právě ta kyselina
pikrová. Jo, to byly časy. Vladimír.“
Claudie Nikolajenková
13.5.2006
Fabrika v Libčanech - opět mediální masáž veřejnosti ?
