NEKONEČNÉ TAHANICE

NEKONEČNÉ TAHANICE

Čas se valí jako jarní voda,

Na obzoru že by nová vláda?

Občan ničemu se nediví,

Snad mu ani nechybí,

Nebaví ho jejich hrátky,

Tu u cíle jsou, tu zas zpátky,

Jednají , jednají a jednají

Na lid dole pranic nedbají,

Loď svou dál si pestře patlají,

Chléb a hry mu za ni dávají.

Římané trik ten dobře znali,

Svobody si za něj brali,

Tak i naši stále činí

Navzájem se z prohry viní.

Tu pokyne zas mocný vyšší,

Ruky mávnutím vše zboří,

Když shoda se již již noří.

Stará pověst Čechům říká:

Na paměti mějte svornost,¨

Smutný osud synů Svatopluka

Při jednání nechť má přednost.

Snad už bude nová vláda,

Vlasti naše, ty buď ráda!

Všichni na ni buďte hrdi!

Cože? Že zas tady něco smrdí?

Z Hradu jsou tu příkré vzkazy,

Nemůže být v české přijat řady

Kníže Karel, prý náš obraz kazí,

Má prý i jiné skryté vady-

Majetek svůj řádně zdědil,

Totalitu jinde přežil,

Jazyků je mnoha znalý,

Všech zákonů vždy dbalý,

Pardon dát mají že pro ty kazy?

Ten přec mají už zloději a vrazi !

Quo usque tandem….

Kdy shodu konečně už najdem?

Až zahrozí nám osud krutý?

Až vzpomenem na Svatopluka pruty?

Sporům řeknem-tak dobrá a už dost,

Raděj´ pomysleme v budoucnost

Eva Clarová, Tábor