CO JEŠTĚ ZEMĚ VYDRŽÍ

CO JEŠTĚ ZEMĚ VYDRŽÍ

Po zimě-nezimě je tu zas

Známá vůně jara, hlas,

Že Matka se Zem otepluje?

Kdepak!

To vědec jen lid zas ohlupuje.

Tak dál a víc ty stromy kácejte,

Slitování žádné nemějte,

Toky řek pak rovnejte,

A tam, kde dnes jsou zahrady,

Betonové budou přehrady.

Není to však náhoda,

Že vzbouřila se Příroda?!

S každým novým ránem

Vždy rázněji nám ukazuje

Kdože tady vlastně pánem!

Padají stromy,

Padají domy,

Památky vzácné,

Jímá nás děs a hrůza,

My pro ně? Jen bídná lůza!

Penězi jsou omámeni,

Skončí -liž to obluzení ?

Kdo zastaví to plenění?

Co bude příští obětí?

Což nepomýšlej´ na děti?

Co po tom jejich řádění tu zbude?

Tisíce hnusných betonových budek .

Pole, lesy rychle zmizí,

Vlastníkem je člověk cizí,

Krámy plné čínských hraček-

( k čemu nám to množství s…?)

Proč hrajeme si na boha?

Že snadná zdá se to být úloha?

Z betonu už více nezní dětí křik,

Jen varovný hlas indiánů kmene Creek:

Až porazíte poslední strom,

Až otrávíte poslední řeku,

Až ulovíte poslední rybu

Poznáte, že peníze nejsou k jídlu!!

Pozdě bude bycha honit –

To nebude už ani hrana zvonit.

Z těch chtivých čiší strach,

Bijme tedy na poplach-

To, co nám tu zbylo ještě-

Hrady,tvrze , chrámy,zámky

Zubu času nesou známky,

Bičují je nejen deště-

Chorobného toho hlodání

Horší je jen lidské konání-

To však třeba rychle změnit-

Dědictví si předků cenit.

Vždy jen dobro v duši mít,

Zákon Boží , lidský ctít.

Eva Carová, Tábor

(za ,,s….. ,, nechť si laskavý čtenář dosadí dle libosti –třeba svíček)