Za necelé tři týdny vypuknou v Pekingu, největší Potěmkinově vesnici současnosti, letní olympijské hry. Má to být nejvelkolepější sportovní událost všech dob, před níž si podle pořadatelů sedne v úžasu na zadek dočista celý svět. Třeba tomu tak i bude, to je obtížné předem odhadovat. Každopádně ale půjde o nejšpinavější olympiádu od té, kterou v nejtemnějším období lidstva uspořádal Adolf Hitler k větší slávě fašismu. Neboť víc než jako svátek sportovců pojímá Čína olympijské hry jako megalomanskou propagandu brutální komunistické totality.

Účast na tom podniku už dříve s díky odmítla naprostá většina světových osobností, jimž něco říkají lidská práva. Tito humanisté k tomu měli dobrý důvod: nelze jedním dechem hlásat svobodu a demokracii a současně svou přítomností na komunistické megašaškárně hladit po srsti pekingské diktátory. Je nemravné zavírat oči před tím, jak rudá Čína před zraky celého světa zachází s okupovaným Tibetem i s vlastní občanskou elitou, která se statečně vzpírá zvůli bolševických gaunerů, odhodlaných učinit ze šestiny lidstva otroky soustředěné v obrovském koncentráku.

Minulý čtvrtek odvysílala Česká televize tragikomický německý dokument, z nějž se mohl každý poučit, komu nejvíc prospěje olympijská sláva: darebákům, kteří ji potřebují k tomu, aby tyranský komunismus povýšili na plnohodnotný politický systém, s nímž napříště nebude nikomu zatěžko pilně spolupracovat k ještě větší slávě hokynářského pokrytectví a k hanbě morálně pevné demokratické menšiny. Mohli jsme vidět řadové Čínany, jak si pod karabáčem všudypřítomných rudých drábů narychlo odvykají plivat na zem, učí se stavět do spořádaných front, skandovat nabiflovaná hesla a tleskat na povel, jak poslušně šprtají anglické fráze a pod dohledem školených drábů si rádi neradi osvojují úsměvu podobné grimasy. Mohli jsme vidět též »hospodářským zázrakem« zpustošené životní prostředí a svědectví statečných rodinných příslušníků uvězněných ekologických aktivistů, kteří se octli za mřížemi jenom proto, že na tu katastrofu upozornili. K vidění byla i nám dobře povědomá »nenápadná« limuzína s čínskými estébáky, která německé dokumentaristy provázela na každém kroku, až jim nakonec její bdělé osazenstvo zakázalo pokračovat v práci.

Předseda vlády České republiky Mirek Topolánek minulý týden oznámil, že se do Číny přesto vypraví. Sice si odepře zahajovací ceremoniál LOH, ale jinak nic, neboť prý mezi povinnosti státníka patří též být nablízku obětavým sportovcům v jejich těžké zkoušce. Inu, proti gustu žádný dišputát. Já bych spíš řekl, že čestný sportovec by měl umět oželet účast i na tom nejprestižnějším podniku, odporuje-li olympijskému ideálu.

K dovršení všeho se dovídáme, že Český olympijský výbor brání lidem z Amnesty International v přímém kontaktu s olympioniky a dělá co může, aby se šampionům, jež Bůh obdařil silou svalů na úkor přirozené inteligence, nedostalo poučení, že nevědomky slouží špatné věci. Když lidé z ČOV brání aktivistům z AI v šíření pravdivých informací o režimu v Číně, chovají se stejně jako čínští komunisté. Hanba jim, napsaly páteční Lidovky. Já jim za to děkuji a skromně dodávám: Šťastnou cestu do asijské velkoříše zla, pane premiére. Rád vám ji připomenu, až zase někdy vyznamenáte hrdiny protikomunistického odboje.

Publikováno: ANNONCE 18. 07. 2008 Autor: Petr Zavoral