ŽE KOČKA NENÍ PES A VČERA NENÍ DNES

ŽE KOČKA NENÍ PES A VČERA NENÍ DNES

Musí snad být jasné každému. Kdo však shlédl pořad 20.11.2008 na ČT1 MÁTE SLOVO, určitě je přinejmenším na vážkách, ba na pochybách. Alespoň s. europoslanec Ransdorf se snažil seč mohl, aby posluchače přesvědčil, že včerejší soudruzi jsou stejní jako ti dnešní. Na otázky paní Jílkové, ale i ostatních účinkujících odpovídal obšírně vzletnými citáty, jen jaksi ne na položené otázky, má babička by řekla -dotaz o voze, jeho odpověď o koze. Jasně ale ukázal, kdo je pánem -nepustil moc ke slovu ani svého pobočníka. Na marné výzvy paní Jílkové, aby odpovídal k věci a aby ostatním neskákal do řeči, pokaždé spustil vodopád slov a přidával na hlase, na rychlosti a síle. Když to už už vypadalo na to, že by se ke slovu dostala protistrana, opětovně chrlil svá ,,moudra,“ a tak se třeba diváci nedočkali odpovědi na dotaz bývalého vězně padesátých let, pana Františka Šedivého, jak mohlo dojít k popravě sotva dospělého chlapce za špionáž, když k výkonu tohoto poslání bylo zapotřebí několikaletého výcviku -opět vyklouzl jako had -škoda. Rovněž odpověď na dotaz pana Mejstříka, zůstal dlužen -tak jsme se nedověděli, proč komunisté ve sněmovně nehlasovali pro lustrační, restituční a další důležité zákony, jež mohly být i jakousi omluvou těm, jimž dlouhá desetiletí ubližovali, za ony hrůzy padesátých let, ale mohly jejich hlasy pro, být zároveň důkazem, že dnešní KSČM je zcela odlišná od té včerejší. Za to se pokusil o obšírnou přednášku o lidských právech. Tak i otázka pana Romana Jocha zůstala bez jasné odpovědi. Snad ale přesvědčil alespoň většinu těch, co bláhově věří, že usměvavé třešničky jsou krásné jen na povrchu, uvnitř pak hořké a prolezlé červy.

Eva Clarová, Tábor