Tiskové prohlášení na zpronevěru 8.314.720,- Kč

Trestní oznámení je podáno proti podezřelým soudcům Městského soudu v Praze a dalším podezřelým osobám, včetně bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse a bývalého místopředsedy vlády JUDr.Pavla Rychetského.

Tiskové prohlášení

o trestním oznámení na podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry 8.314.720,- Kč.

Nejvyšší státní zástupkyni bylo doručeno moje trestní oznámení na podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry 8.314.720,- Kč v konkurzním řízení úpadce OSAN o.p. v likvidaci, v souběhu se zločinným spolčením. Trestní oznámení je podáno proti podezřelým soudcům Městského soudu v Praze a dalším podezřelým osobám, včetně bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse a bývalého místopředsedy vlády JUDr.Pavla Rychetského. Dokumentuje „nezávislou a nestrannou“ pravomoc soudů v praxi.

Po rozhodnutí Ústavního soudu v kauze Lidového domu v lednu 2000 se blížila splatnost mojí odměny za zastupování ČSSD.

V březnu mě Městský soud v Praze zprostil funkce správce konkurzní podstaty úpadce OSAN a na místo mne ustavil správcem JUDr.Jiřího Pulze. Rozhodnutí o zproštění mi vytýkalo plnění zákonné povinnosti. Méně nesmyslný „delikt“ zjevně nebyl po ruce.

Majetek úpadce OSAN byl mnou zpeněžen. Na účtech převzal JUDr.Pulz přes 100 mil. Kč. Z nich měla být podle zákona přednostně vyplacena moje odměna správce a poté konkurzní věřitelé.

Za necelý měsíc po zproštění funkce správce mě vedení ČSSD prostřednictvím Úřadu vlády nechalo za tentýž „delikt“ v dubnu 2000, Policií ČR,  trestně stíhat. Z členů ČSSD byl v té době nejvyšším státním představitelem ve vztahu jak k justici, tak i k Úřadu vlády místopředseda vlády za ČSSD a předseda legislativní rady vlády JUDr.Pavel Rychetský.

Po odstavení ministra vnitra Václava Grulicha byl dne 5.4.2000 ministrem jmenován Stanislav Gross, zadlužený koupí bytu v srpnu 1999.

Gross je podezřelý, že v době mého trestního stíhání Policií ČR, přijímal ve své kanceláři ministra, bývalého náměstka ředitele Strojimportu, agenta StB Ing.Rudolfa Skuhru ev.č. 15393, krycí jméno Woods. Ten je napojen na mezinárodní organizovaný zločin řízený ruskými tajnými službami (mezinárodní obchod s řízenými střelami, zbraňovými systémy, kosmickými součástmi atd.).

Skuhra prostřednictvím jedné z těchto firem přihlásil do konkurzu úpadce OSAN Strojimportem jemu postoupenou pohledávku. Podle nezávislých právních rozborů pohledávka neexistovala. Jako správce jsem pohledávku popřel. Částku 81 mil.Kč, která na ní připadala jsem složil do soudní úschovy. Aby s ní bylo naloženo teprve poté, až soud pravomocně rozhodne spor o její existenci.

V r.2001 mi odmítl Městský soud v Praze vyplatit odměnu správce. Po odmítnutí, bez rozhodnutí o existenci „pohledávky“ soudem, nechal soud Skuhrovi vyplatit peníze ze soudní úschovy. V r.2005 Gros není schopen vysvětlit finanční zdroj, z něhož se jeho majetková situace v době, kdy byl ministrem natolik změnila, že i s dluhy za byt si pořídil bazén.

Městský soud v Praze mně dluží na odměně správce přes 11 mil.Kč. Částku přes 8.3 mil. Kč od r.2000 v konkurzu OSAN, a přes 2.8 mil.Kč od r.2004 v konkurzu Agrox a.s., kde hrozí obdobná situace, jako v konkurzu OSAN.

V červnu 2008 Městský soud v Praze, jako poddlužník, odmítl zaplatit mému zástavnímu věřiteli švýcarské společnosti H – Holding AG, můj úvěrový dluh 8.5 mil.Kč.

V připojeném vyjádření konkurzního soudce se uvádí, že z částky přes 100 mil.Kč, kterou jsem v r.2000 v konkurzu OSAN na účtech úpadce zanechal, není v r.2008 v konkurzu ani částka 8.314.720,- Kč na mojí zákonnou odměnu správce. Soud připouští, že nebýt pohledávek vykonstruovaných za „dohledu“ soudu na mojí osobu, musel by soud konkurz zrušit pro nedostatek majetku.

Již devátým rokem na mne manželé Pulzovi pod dohledem Městského soudu v Praze podávají stížnosti České advokátní komoře, trestní oznámení pro rozličné „zločiny“ a „odhalují právní vady“ úkonů, které jsem učinil jako správce úpadce OSAN.

„Právní pomoc“, kterou v rámci dohledu Městského soudu v Praze „poskytuje“ advokátka JUDr.Pulzová svému manželovi JUDr.Pulzovi jako správci úpadce OSAN, zřejmě není zadarmo. Po takové době „dohledu“ Městského soudu v Praze není divu, že na mojí odměnu správce „nezbylo“.

Od r.1994 jsem po prohlášení konkurzu odvrátil bezprostředně hrozící rozpad podniku úpadce OSAN. Zkonsolidoval jej a za šest let do r.2000 zpeněžil. Proč je od té doby soudem již devátým rokem vedeno konkurzní řízení úpadce OSAN ? Vyjádření Městského soudu v Praze potvrzuje podezření, že za účelem zpronevěry peněz náležících mně a konkurzním věřitelům úpadce.

Aby se vyhnul podezření ze zpronevěry peněz, nechal Městský soud v Praze JUDr.Pulze vykonstruovat na mě „škody“ a JUDr.Pulzem zažalovat, kde jinde než u téhož Městského soudu v Praze.

O žalobách dosud soudem rozhodnuto nebylo. Přesto nechal Městský soud v Praze „pohledávky“ za mnou JUDr.Pulzem prodat ve „veřejné dobrovolné dražbě“ (Tisk.pr. 26.2.2009).

Ve vyjádření v r.2008 konkurzní soudce předjímá, jak bude o žalobách proti mně rozhodnuto (jinými soudci téhož soudu, i když zatím pravomocně rozhodnuto nebylo).

Vyjádření zakládá podezření, že konkurznímu soudci je dopředu známo, jak o žalobách proti mně rozhodnou jeho kolegové na soudě (uvádí, že konkurzní podstata s pohledávkou proti Altnerovi „počítá“ (peníze, které mi podle zákona měly náležet, nechal soud v  rozporu se zákonem už vyplatit jinému), jinak by konkurz musel být ukončen pro nedostatek prostředků).

Kým jiným, než vedením Městského soudu v Praze mohl být konkurzní soudce informován, jak bude o žalobách JUDr.Pulze proti mně rozhodnuto? Podezření, ze spoluúčasti na zpronevěře částky 8.314.720,- Kč které mě na odměně měly náležet, je proto důvodné nejen vůči ostatním označeným osobám, ale i vůči osobám ve vedení Městského soudu v Praze.

V r.2001 jsem Vrchnímu státnímu zastupitelství trestním oznámením na Ing.Rudolfa Skuhru a spol. doložil podezření, že vytunelování majetku státního podniku OSAN (a nejen OSAN) bylo naplánováno rezidenturou KGB na Strojimportu (ilegální vývozce zbraní) již v r.1989.

Orgány Parlamentu předaly v květnu 2001 moje trestní oznámení jako závažný poznatek řediteli BIS k dalšímu využití. Dožadovaly se průběžného informování, jak probíhá šetření Vrchním státním zastupitelstvím v Praze. Státní zastupitelství všech stupňů, ministerstvo vnitra, prezidentská kancelář Václava Havla a dokonce i Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu odmítly ve věci mého trestního oznámení jednat.

Všichni označení činitelé státu se odmítli ve věci trestního oznámení jakkoliv angažovat. Bezpečnostní informační služba přesto nezasáhla. Vedení BIS je v podezření, že v pozadí tohoto bojkotu prošetření trestní odpovědnosti podezřelých osob, stála z podnětu ČSSD právě BIS.

Případ nasvědčuje podezření o propojení justice, agentů ruských tajných služeb a vedení ČSSD (kdyby jen ČSSD) za nejasné úlohy BIS. K trestnímu oznámení jsem nejvyšší státní zástupkyni doložil řadu listinných důkazů a navrhl jím výslech řady svědků. V podrobnostech viz přiložené Trestní oznámení ze dne 3.3.2009. Je to jeden z mnoha případů, který vypovídá, jak a kým byl a dosud je řízen proces „privatizace“ státního majetku v České republice.

Agentura STEM zveřejnila dne 5.8.2008 průzkum, podle kterého celé tři čtvrtiny Čechů nevěří v nezávislost a nestrannost českých soudů. Nedlouho poté (18.8.2008) zveřejnily Lidové noviny článek „ČR: Ráj ruské mafie a špionů“.

Trestní oznámení jsem postoupil premiérovi, ministrovi spravedlnosti, příslušným výborům sněmovny a senátu PČR s tím, že nevěřím, že by nejvyšší státní zástupkyně, nebo oni, byli schopni zajistit skutečně nezávislé vyšetřování případu, do kterého jsou zaangažováni agenti ruských tajných služeb. K tomu dojde teprve poté, co bude projednán mimo Českou republiku. Stejně jako Stanislav Gross i oni ve své funkci skončí. S odstupem let nebudou moci tvrdit, že jim nebylo známo, jaká byla ve skutečnosti „nezávislá a nestranná pravomoc“ soudů v době jejich vlády.

V Curychu dne 8.3.2009

JUDr.Zdeněk Altner

Příloha : Trestní oznámení ze dne 3.3.2009