Protoe na lécích a zdravotních výkonech se pakují soukromé firmy s ohromnými rabaty!
Zdraví není a nesmí
být byznys! Zdraví není oblast k podnikání srovnatelná s
jakoukoliv jinou komerční podnikatelskou oblastí. Důvodů je
několik. Celosvětově je nesporně prokazatelné, e neexistuje
ádný stát, kde oblast lidského zdraví a s tím spojené
zdravotnické sluby, e s tím nejsou problémy a e tato oblast
je efektivně a finančně dostatečně zajištěna. Všude na celém
světě jsou se zdravotnictvím velké problémy.
Pokud v této oblasti
bude a měl by být uplatňován systém solidarity, tedy občané
platí daň na zdravotní pojištění ne individuálně do nějaké
konkrétní soukromé pojišovny, ale globálně do správy řízené
státem, pak vše kolem zdravotnictví by nemělo být v ádné
oblasti svěřováno do rukou soukromého podnikání. Týká se to
jak nemocničních zařízení, tak i distribuce léčiv.
V současné situaci
prakticky na celém světě je výběr daní na zdravotní pojištění
ve státních kompetencí. Výběr a výše je definován obvykle
zákonem a má jisté hranice, je by měly zohledňovat dostupnost
pro kteréhokoliv občana. Čerpání těchto prostředků
zdravotnickými zařízeními a čerpání prostředků na léčiva
regulují zdravotnické pojišovny, je jsou ale ji subjektem
soukromým a jejich činnost je částečně řízena státem.
Nicméně jak realita ukazuje nedostatečně a výdaje převyšují
příjmy.
Podle mého názoru
kombinace státního řízení a soukromého podnikání ve
zdravotnictví je absolutní a fatální nesmysl, kdy nikdy a nikdo
nevymyslí takový model, aby tato oblast byla finančně zajištěna
a nevznikal deficit.
A jaké by mělo být
řešení? Myslím si, e celkem prosté. Výrobci a dovozci léčiv
mají zcela volnou ruku, řízenou jen tak zvanou rukou volného
trhu. Zdraví ale není moné do této kategorie zařadit. Výroba
a distribuce léčiv se chová v současné situaci naprosto
standardně, jako výroba a distribuce potravin, spotřebního zboí
a podobně. Například prodejní cena výrobce Acylpyrinu by
neznám přesnější údaje je zcela nesporně sotva čtvrtinou
ceny, kterou zaplatí občan v lékárně a kterou případně
proplácí příslušná pojišovna. Kdyby distribuci léčiv stát
neponechal soukromým společnostem, ale ponechal by si tuto oblast
pod vlastní správou, ušetřil by mnoho miliónů, ne-li miliard,
které pak chybí v rozpočtu zdravotnictví. Toté se týká
vlastních zdravotních zařízení, jako jsou nemocnice a podobně.
Nerad to říkám, ale
zdravotní pojištění vybírané od občanů státem nestačí
nikde na světě „nakrmit“ tisíce a milióny soukromých
společností, které se na zdravotní oblasti podílejí a pakují
se ohromnými zisky! Na zdraví by se vydělávat nemělo.
Proč soukromé obchodní
společnosti dováí ze zahraničí léky, kdy nákupní cena je
například 2€ a prodejní cena v lékárně 240 Kč? Nechápu proč
by měly soukromé firmy na léčivech vydělávat díky šíleným
rabatům přesahující všechny ostatní komodity.
Proč kdy stát nemá
na financování zdravotnictví nereguluje distribuci léčiv třeba
tak, e v této oblasti zákonem nestanoví maximální rabat na
například 5%, nebo si vůbec tuto distribuci neponechá pod vlastní
kontrolou zřízením neziskové státní organizace? Proč to
neudělá? Protoe mnoho provázaných podnikatelů a politiků
nemají zájem nic měnit, kdy na distribuci léčiv mají ohromné
a zaručené zisky a změnou by o ně přišli! Léky kadý
potřebuje a odbyt je 100% zaručen, nenastane nikdy v této oblasti
ádný podnikatelský obrat ...