Porážka médií a agentur pro výzkum veřejného mínění.

Při letošních volbách se ukázalo, že mediální svoboda v tomto státě sice existuje, ale jen teoreticky a redaktoři příslušných médií a jejich nadřízení se nevymanili z totalitních praktik a z totalitního myšlení.

Všechna média a agentury pro průzkum veřejného mínění utrpěly stejnou porážku, jako staré parlamentní strany. Zatímco agentury jsou soukromými institucemi a těm nelze až tak moc vyčítat jejich politickou závislost, chování veřejnoprávních médií zvláště veřejnoprávní televize se projevilo nejhůře.

Manipulovaly po celé volební období cíleně a zcela otevřeně s veřejným míněním naprosto nepřístojně směrem k upevnění pozic několika málo politickým stranám, zvláště k postavení ODS a ČSSD. Čím více se blížily volby, tím více se chovala aktivněji. ČT z počátku přiškrtila tok informací o malých stranách a místo na slunci přiznala vedle parlamentní ODS a ČSSD výlučně jen částečně straně TOP 09. Ta po svém vzniku a vlastně ještě před kampani již byla miláčkem médií. Později ČT byla vstřícnější i k Věcem veřejným. Postupem času se ale její pozornost začala stále více soustřeďovat již jen na podporu ODS a ČSSD a dokonce i k zpochybňování TOP 09 a Věcí veřejných.

Nepřístojným a opakovaným opouštěním úlohy apolitického, nadstranického, objektivního zdroje vyvážených informací se Česká televize již prokazatelně zpronevěřila k poslání veřejnoprávní instituce a zjevně by mělo toto chování přimět politickou reprezentaci k vynucení změny postavení této veřejnoprávní instituce.

ODS i ČSSD již byly potrestány voličem, ale kdo a kdy potrestá veřejnoprávní Českou televizi? Rada pro rozhlasové a televizní vysílání? Poslanci? Chucpe!