Tisková zpráva SV z 04. 03. 2004

Vážení přátelé,

přikládáme český překlad dopisu, který jsme právě obdrželi na naši e-mailovou adresu. Naše žádost z 1. března se týkala nahlédnutí do 28 svazků stížností, o kterých stěžovatelé obdrželi od některých úředníků Evropského soudu pro lidská práva zjevně nepravdivou informaci, že byly zamítnuty jako nepřijatelné.

K obsahu dopisu uvádíme na pravou míru, že podle článku 40, odst. 2, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod jsou dokumenty uložené u vedoucího kanceláře přístupné veřejnosti, pokud předseda soudu nerozhodne jinak. Protože nám není známo, že by předseda soudu pan Luzius Wildhaber rozhodl jinak, usuzujeme, že se nám někdo pokouší bránit v právu, které je chráněno mezinárodní smlouvou.

Článek 35, odst. 3, Úmluvy říká, že soud může prohlásit za nepřijatelnou každou stížnost (proti porušení práva státem), kterou pokládá za neslučitelnou s Úmluvou nebo zjevně nepodloženou nebo zneužívající právo podat stížnost. Proto nechápeme, jakým způsobem bychom mohli podle tohoto článku urážet Evropský soud tím, že zdvořile poukazujeme na zcela zjevné nedostatky v práci několika jeho úředníků.

Článek 33, odst. 2, Pravidel soudu říká, že přístup veřejnosti k dokumentu může být omezen v zájmu zachování morálky, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, kdy to zájmy nezletilých osob nebo ochrana soukromí stran v řízení vyžadují, nebo v míře, kdy to předseda senátu považuje za zcela nezbytné, jestliže by vzhledem ke zvláštním okolnostem zveřejnění mohlo poškodit zájmy spravedlnosti. Proto nechápeme, jak bychom mohli poškozovat zájmy spravedlnosti tím, že nahlédneme do spisů stížností. Zatím jsme nezveřejnili žádnou informaci, která by se týkala nějaké konkrétní stížnosti a nehodláme tak činit ani v budoucnosti. My pouze usilujeme o to, aby každá stížnost byla řádně projednána a rozhodnuta podle Úmluvy a Pravidel soudu. Pouze zveřejňujeme naše zjištění, že dnes se tak v naprosté většině případů neděje.

Pokud pisatel dopisu tvrdí, že přístup veřejnosti je omezen k rozhodnutím soudu o přijatelnosti a důvodům a k rozsudkům, pak my ve svazcích ani nic jiného nehledáme. Podle článku 45, odst. 1, Úmluvy, rozsudky a rozhodnutí o přijatelnosti nebo nepřijatelnosti stížnosti musí být zdůvodněny. A nás, respektive stěžovatele z České republiky, zajímají právě ta zdůvodnění. Bohužel, zatím jsme je ani v jednom svazku nenašli.

Plzeň, 3.3.2004

Dalibor Pech

mluvčí

ŠTRASBURSKÉHO VÝBORU

----- Original Message -----

From: Jan Sammer

To: Strasbourg Committee

Sent: Wednesday, March 03, 2004 4:11 PM

Subject: Vážení pánové.doc

Vážení pánové,

Vaše žádost z1. března byla zamítnuta a níže najdete kopii dopisu, který Vám dnes poslal vicepresident soudu.

To uzavírá naši korespondenci/styk s vámi.

Sally Dollé

Matrikář druhé sekce.

______________________________________________________________________________

Strasbourg Committee

Pánové D. Pech, J. Roub a K. Berka

Barrandova 16

CZ – Plzeň

Česká Republika

Vážení pánové, 2. března 2004.

Soud je znepokojen kampaní, která se zdá být zaměřena na znevážení soudu a jeho matriky, kterou zahájilo tak zvaný Štrasburský výbor a pokračuje v tom na internetu.

Zatímco je zklamání určitých českých stěžovatelů z odmítnutí jejich věcí pochopitelné, soud potvrzuje, že každý případ je podrobně prozkoumán, dřív než o něm rozhodne buďto výbor tří soudců nebo komora sedmi. Často ovšem stěžovatelé neporozumí procedurám soudu, na které se dívají spíš ze svého osobního hlediska než z hlediska Evropské úmluvy o lidských právech.

Soud potvrzuje naprostou důvěru v matriku, zejména těch jejích členů, kteří jsou českého původu. Zdůrazňuje, že, stejně jako soudcové soudu, matrika nereprezentuje v žádném případě určitou vládu ale pracuje zcela neodvisle a objektivně podle pokynů a ve službě soudu.

Matrika věnovala Štrasburskému výboru mnoho drahocenného času a energie k vysvětlení postupů u soudu a k umožnění přístupu k svazkům. Tato organizace však pokračuje způsobem, který je možno označit za urážlivý, ve smyslu článku 35 § 3 Úmluvy.

Dále rozhodl soud podle pravidla 33 § 2 Pravidel soudu, že není v zájmu spravedlnosti dovolit nadále členům tohoto výboru přístup k svazkům stěžovatelů ledaže jsou oni sami účastníky v případech před soudem. K tomu soud zdůrazňuje, že přístup je omezen jen k dokumentům vloženým do matriky a k rozhodnutím soudu o přijatelnosti a důvodech a také k rozsudkům. Z toho vyplývá, že to vylučuje, mimo jiné, práci soudce-zpravodaje a úvahy soudu.

Soud se proto rozhodl nadále si nedopisovat nebo se nesetkávat s osobami, které reprezentují tuto organizaci nebo osoby z této organizace, které se vydávají za zástupce stěžovatelů, jejichž případy jsou právě před soudem

Jean Paul Costa

Vicepresident soudu

Vzastoupení prezidenta soudu, Luzia Wildhabera.

Kopie:

Pan Vít Schorm, jednatel vlády České republiky

Paní Vlasta Štěpová, stálý reprezentant České republiky u Rady Evropy

Pan A. Gil-Robles, komisař pro lidská práva, Rada Evropy

Pan Johannes de Jonge, ředitel externích vztahů, Rada Evropy.