phpRS
NEŘEŠENÉ PODVODY EXEKUTORŮ na WWW.AKTUALNE.EU
Dnešní datum: 20. 09. 2017  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks  

Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!



Kalendář
<<  Září  >>
PoÚtStČtPáSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

Kontakt
Ideologicko Politický Spam Spolek Portal
ISSN: CZ-23121949-0001
Kontaktní e-mail: bazmyslik@napismi.cz
Copyright: Robin Karel Hájek, 1949-2007 KunžakJindřichův Hradec ubytováníČeská Kanada chataRybníkRekreace chataStrmilovPenzion TelčČeská KanadaSamota chalupaLes chataApartmányPenzionyKunžak ubytování

Aktuálně ze Štrasburku

* Soud ve Štrasburku odsoudil Českou republiku za protiprávní soudní projednávání a krácení v práva na spravedlivý proces. (2)

Vydáno dne 15. 02. 2012 (3688 přečtení)

Soud pro lidská práva rovněž kritizoval způsob, jakým byl Kinský během uplatňování svých restitučních nároků trestně stíhán. Česká policie v roce 2004 zahájila stíhání Kinského kvůli podezření, že se dopustil podvodu. Stíhání bylo podle štrasburského soudu "zjevně urážlivé".

II. TVRZENÉMU PORUŠENÍ ČLÁNKU 6 § 1 ÚMLUVY

54. Stěžovatel tvrdí, že civilní řízení o navrácení majetku byla provedena v rozporu s čl. 6 § 1 Úmluvy, jehož příslušná část, která zní takto:

"V rozhodne o jeho občanských právech a povinnostech ... každý má právo na spravedlivé ... sluch ... nejpozději do [] ... soud ... "

55. Vláda nesouhlasila.

A. Přípustnost

56. Vláda tvrdila, že žalobkyně se nepodařilo zvýšit svou stížnost ohledně trestního řízení proti němu před Ústavním soudem. Oni argumentovali, že on mohl podat novou ústavní stížnost poté, co se dozvěděla o vyšetřování trestných činů. Tvrdili, že úspěšné ústavní stížnost podat jeho zástupce (viz § 35 výše) ukázala, že účinnost tohoto právního avenue.

Vláda dále tvrdila, že stěžovatel nevyužil opravného prostředku stanovené zákonem o odpovědnosti státu. Tento právní cestou, představuje způsob uplatnění náhrady škody vzniklé v pořadí Praha-východ okresního soudu ze dne 27. dubna 2004 nařizuje výrobu záznamy komunikace po telefonu, který byl zrušen na ústavní odvolání žadatele právní zástupce.

57. Žalobce nesouhlasil.

58. Soud nejprve konstatuje, že žalobkyně zpochybnila spravedlivého řízení jako celek a ne pouze fakt, že byl předmětem vyšetřování trestné činnosti. Poznamenává, že dne 18. dubna 2006 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, ve kterém si stěžoval o nepřiměřenosti v řízení, zvyšování všechny argumenty obsažené v této žádosti, s výjimkou trestní vyšetřování proti němu. Bylo nesporné, že žalobkyně nepředložila zjistil o policejní vyšetřování až do 8. června 2006. Mohl by tedy jste tuto stížnost ve své ústavní stížnosti podané dne 8. února 2006.

59. Přesto je pravda, jak tvrdí vláda, že žalobce mohl podat novou ústavní stížnost podle § 72 odst. 5) zákona o Ústavním soudu s odůvodněním, že se dozvěděl o trestním řízení pouze v červnu 2006.

60. Soud však připomíná, že žadatelé jsou povinni vyčerpat jen prostředky, které jsou dostatečně určité a to nejen teoreticky, ale i v praxi (viz TWv . Malta [GC], č.. 25644/94, § 34, 29. dubna 1999). Je v této souvislosti poznamenává, že ve svém rozhodnutí o zamítnutí tato žaloba odvolání Ústavní soud se spoléhal do značné míry na svém stanovisku č.. Pl. ÚS-st. 21/05, podle kterého civilní žalobu na určení vlastnického práva nelze použít k obcházení restitučních zákonů, myslet si, že podrobné argumenty žalobkyně zpochybňující opodstatněnost rozhodnutí jsou tedy irelevantní.

61. Soud se nedomnívá, s ohledem na odůvodnění Ústavního soudu, že nová ústavní stížnost by měla potřebnou účinnost. Tento závěr je dále podpořen odvolání následné ústavní stížnosti ze strany žadatele, ve kterém on dělal otázku trestního řízení proti němu (viz rozhodnutí ne. II.ÚS 99/09 v bodě 51 výše).

62. Pokud jde o odkaz vlády na rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. září 2007, Soudní dvůr uvedl, že případem zabývá nikoli zásady spravedlivého procesu, ale s porušením práva na respektování soukromého života a korespondence žadatele poradce. Soud tak nevidí žádnou souvislost mezi tímto rozhodnutím a žadatele ústavní stížnosti a stížnosti vycházející z tohoto porušení práva na spravedlivý proces. Ústavní soud se zdá být stejný názor, o čemž svědčí jeho rozhodnutí není. II.ÚS 99/09 (viz bod 51 výše).

63. Co se týče druhé části vlády námitek, pokud jde o nárok na náhradu škody, Soud připomíná, že žadatel, který vyčerpal lék, který je zjevně účinná a dostatečná nemůže být vyžadováno také se snažili ostatní, že byly k dispozici, ale pravděpodobně ne častěji být úspěšný (viz TWv . Malta [GC], viz výše, § 34).

64. Poznamenává, že žalobkyně podala ústavní stížnost vycházející z porušení jeho práva na spravedlivý proces, což v případě úspěchu by měl napravit údajné nedostatky v řízení, že žadatel nenamítala. V důsledku toho Soud se nedomnívá, že žadatel byl povinen vyčerpat jiné nároky.

65. S ohledem na výše uvedené úvahy Soud zamítá předběžnou námitku vlády.

66. Soud konstatuje, že tato část aplikace není ani zjevně neopodstatněná ve smyslu článku 35 § 3 (a) úmluvy, ani nepřípustné z jiných důvodů. Proto musí být prohlášena za přípustnou.

B. Přednosti

1. Žadatel

67. Žalobce tvrdil, že neměl spravedlivý proces, jak státu, žalovaná v občanském soudním řízení a byl podroben jeho a jeho radu k policejnímu vyšetřování, včetně telefonu plechu. Tímto způsobem policie podařilo získat kompletní přehled o jeho obhájce kontaktů a obsahu jeho jednání se svými klienty a dalšími odborníky v dané oblasti. Oni také získali přehled o jeho argumentace, které stát mohl využili v občanském soudním řízení. Policie nikdy informoval žadatele nebo jeho radu o šetření.

68. Žadatel dále tvrdil, že v roce 2004 žalovaný stát měl zřídit speciální policejní komando s krycím názvem "Majetek" za účelem obviňující ho, jeho zástupce a dalších osob z aristokratického původu, aby se zabránilo jim uspět ve snaze, aby se vzpamatovali majetek, který dříve vlastnil. Policie také byl nápomocen v jeho úkolu Úřadu pro zahraniční styky a informace,Česká zpravodajská služba.

69. Dále tvrdil, že stát schválil zákon, podle kterého měl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových být oprávněn zasahovat do sporu žalobkyní proti místních obcí.

70. Žadatel dále stěžoval, že žádný z domácích soudů byla nezávislým a nestranným z důvodu nepřijatelných zásahů ze strany výkonné a legislativní odvětví vlády v řízení. Navíc Nejvyšší soud porušil jeho právo na zákonného soudce, protože jeho případy byly přiděleny do sekce Nejvyššího soudu, než je příslušný podle tohoto soudu pravidel. Podle žalobkyně by příslušný úsek byly předsedal, nebo za účasti soudce, kteří veřejně nesouhlasili s předním nálezu Ústavního soudu, podle kterého restitučního zákona vyloučeno právo domáhat se vrácení majetku prostřednictvím občanskoprávním řízení.

2. Vláda

71. Vláda nejprve poznamenat, že vlastnosti - v hodnotě zhruba dvou miliard eur - požadované žalobkyní ve všech jeho občanskoprávním řízení o určení vlastnického práva, byly převážně ve vlastnictví státu a obcí, a zahrnoval historických objektů, které byly součástíČeský Republika je kulturní dědictví. Tam byl populární obavy v zemi, která zvrat prezidentských dekretů by měl ohromné ​​důsledky, které vedou k narušení celého systému vlastnických práv a zahrnující desítky, ne-li stovky tisíc lidí, kteří získali majetek v dobré víře, as stejně jako nesnesitelné náklady na státní rozpočet. V tomto případě byla situace ještě jemnější, protože žadatel otec byl patrný stoupenec nacistického režimu.

72. Proto v jejich pohledu to bylo jen přirozené, že žalobkyně akce se zobrazí výzva zvýšenou pozornost médií a připomínky politiků a státních úředníků. Zdůraznili však, že reakce politiků nedosáhla intenzity, která by skutečně byli schopni negativně ovlivnit nezávislost soudů a soudců, na spravedlivé řízení. Pokud jde o prohlášení ministra kultury ze dne 3. července 2003 (viz bod 18 výše), vláda zdůraznila, že je třeba chápat nanejvýš jako odvolání o politické a morální odpovědnosti soudců za důsledky proČeská společnost, a v žádném případě jako prosazování, například každý soudce odpovědnost za škodu nebo disciplinárních nebo správních sankcí.

73. Pokud jde o zpravodajskou žádosti ministerstva spravedlnosti, vláda tvrdila, že to bylo podníceno do jaké míry je tvrzení žadatele, které vedly k podstatné médií a veřejné pozornosti, a proto Ministerstvo se domnívá, že je vhodné, aby se informovala o procesních vývoji v těchto případech. Oni za to, že ministerstvo teprve shromažďují informace, jako je současné fázi řízení, seznam písemná vyjádření účastníků řízení, přehled soudních rozhodnutí a jejich obsah a informace o pohybu spisů mezi soudy. Kontrolní role ministerstva se tedy za následek shromažďování údajů, které by byly, i potenciálně zneužity proti žalobkyni, a tam byl žádný náznak, že ministerstvo by se snažili ovlivnit soudce v žádném případě.

74. Pokud jde o trestní vyšetřování, vláda tvrdila, že i když by to hypoteticky ohrožena zásady rovnosti zbraní, kontradiktorní řízení, nestrannosti a nezávislosti, žádný z těchto situací vstoupil do bytí v daném případě. Zdůraznili, že žádné informace shromážděné v trestním řízení nikdy byly použity v občanském soudním řízení o žadateli a oni by proto neměla žádný vliv na ně.

75. Pokud jde o údajné telefonní plechu, vláda zdůraznila, že pouze údaje týkající se telefonních hovorů byla zadržena, ne obsah, tvrdit, že by to bylo nemožné, protože rozkaz dostal na dobu tří měsíců před jeho .

76. Vzhledem k Ústavnímu soudu je zjištění o trestním řízení, jež jsou obsaženy v jeho rozsudku po odvolání žadatele právní zástupce, vláda za to, že to bylo spíše okrajové a pouze na základě obecné analýzy, aniž by brát v úvahu údaje o trestním řízení . Kromě toho Ústavní soud neshledá, že poctivost v občanském soudním řízení byla narušena tím. Kromě toho rozsudek sám ukázal, že všechny chyby spáchané v průběhu trestního řízení byly odstraněny Ústavním soudem.

77. Kromě toho, že trestní řízení bylo odůvodněno povinnost orgánů činných v trestním vyšetřovat podezření na závažné trestné činy a podle složitosti případu z hlediska skutkových a právních okolností. Oni uvedl v této souvislosti, že dokonce i vysoce postavení státní zástupci nemohli dohodnout, zda žadatel dopustil podvodu v omyl soudy.

78. Vláda dále tvrdila, že trestní řízení nikdy postupovala dále než v počáteční fázi, protože ani žalobkyně, ani jeho právní zástupce byl obviněn. Zatímco obžaloba dovolil pro těžší opatření vyšetřování mají být přijata, v počáteční fázi vyšetřování se skládala pouze ze shromažďování informací o předběžné vyšetření a objasnění. Hlavně oficiální dokumenty vydávané státními orgány desítky let dříve byly shromážděny. Většina těchto dokumentů byla známa účastníkům občanskoprávních řízeních vedených žadateli a soudů, se tolik dokumentů byly získány z veřejně přístupných archivech. Bylo tedy zřejmé, že informace v policejním spisu, nebylo takové povahy, která by změnila názory jednotlivých soudů.

79. Vláda dále tvrdí, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace, které jsou odůvodněny závažnosti podezření z trestné činnosti, nemůže mít žádný vliv na výsledek občanských řízení, protože to za předpokladu, že policie jen s informacemi z veřejných zdrojů a že informace nebyly použity v občanském soudním řízení. Rodný list žadatele byl předložen k civilnímu soudu, které žadatel sám. Doporučení od Úřadu pro zahraniční styky a informace týkající se taktiky stát by měl využít v občanském soudním řízení proti žadateli byla iniciativa této zpravodajské služby, na které policie nereagovali.

80. Vláda dále tvrdila, že ačkoli došlo výzvy k posouzení skutkového stavu v celém občanském soudním řízení, jen soud prvního stupně vzal důkazy týkající se věci samé. Důležité je, že tak učinila před trestní vyšetřování začalo, a stát proto, že nemají příležitost ovlivnit výsledek civilního sporu. Dokazování po doručení rozsudku soudu prvního stupně byl snížen do značné míry v článku 119a kodexu občanského soudního řádu, která je zakotvena zásada koncentrace řízení.

81. Navíc ani žalobkyně, ani okresní soud, Nejvyšší soud a Ústavní soud si byla vědoma trestního řízení, pokud tyto soudy byly rozhodování v této věci, a proto nemohou být zastrašit, manipulovat či znechucený. Konečně, žalobkyně neměla naději na úspěch se svými nároky, když se spoléhal na občanskoprávní žaloby ve věcech, kterých se týká restitučních zákonů, a to právní cestou, která byla nepřípustná podleČeské právo.

3. Hodnocení Soudu

82. Soud nejprve připomíná, že právo na spravedlivý proces má tak prominentní místo v demokratické společnosti, že tam může být žádné ospravedlnění pro interpretaci článku 6 odst. 1 restriktivně (viz Perezv. . Francie [GC], č.. 47287/99, § 64, ESLP 2004-I).

83. V případech podle článku 6 Úmluvy dvůr často zkoumá jednotlivé aspekty spravedlivého procesu, že žalobkyně vytýká, a porušení tohoto zvláštního práva může vést k porušení práva na spravedlivý proces. Nicméně, v mnoha případech bere v úvahu "řízení jako celku". Soudní dvůr tak může najít porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy, pokud řízení jako celek nesplňuje požadavky na spravedlivý proces, i když by každý procesní vada, sama o sobě, ne přesvědčil soud, že řízení bylo "nespravedlivé" (viz Barberà, Messegué a Jabardov . Španělsko , 6. prosince 1988, § 89, série A č.. 146, a Mirilashviliv . Rusko , ne. 6293/04, § 165, 11. prosince 2008).

84. Soud se domnívá, že je to vhodný přístup je třeba přijmout v tomto případě, kdy žadatel si stěžuje, že neměl před spravedlivý soud u vnitrostátních soudů a podporuje jeho obvinění z několika vzájemně se posilujících argumentů dotýkajících o různých aspektech práva na spravedlivý proces.

85. Proto, aby bylo možné určit, zda došlo k porušení článku 6 § 1 Úmluvy, je třeba zkoumat odděleně v každém bodě stížnosti žalobce a následně provést celkové posouzení (viz Mirilashviliv . Rusko , viz výše, § 165).

(A) vyjádření politiků a dohled ze strany Ministerstva spravedlnosti

86. Soud připomíná, že čl. 6 Úmluvy vyžaduje, aby soudy jsou nezávislé a nestranné. Existence nestrannosti ve smyslu článku 6 § 1 musí být stanovena v závislosti na subjektivním testu, který je na základě osobního přesvědčení konkrétního soudce v daném případě, a také v souladu s objektivní test, který je , zjištění, zda nabízené soud dostatečné záruky pro vyloučení veškerých legitimních pochybností v tomto ohledu (viz Hauschildtv . Dánsko , 24. května 1989, § 46, série A č.. 154). V tomto případě objektivní test se jedná, jak je žadatel nestěžoval osobní zaujatosti proti němu ze strany soudců.

87. Pokud jde o objektivní test, je třeba určit, zda, nehledě na chování soudců, jsou zjistitelné skutečnosti, které mohou vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti. To znamená, že při rozhodování, zda v daném případě, že je oprávněný důvod k obavám, že zejména soudce nebo orgán, který zasedá jako lavici chybí nestrannost, stanovisko dotyčné osoby je důležitý, ale není rozhodující. Rozhodující je, zda tento strach může být považována za objektivně odůvodněné. V tomto ohledu dokonce i zdání mohou být určité významu nebo, jinými slovy, "spravedlnost musí být nejen udělat, je také třeba vidět třeba udělat". Co je v sázce je důvěra, která musí soudy v demokratické společnosti musí být vedena na veřejnosti (viz MICALLEFv . Malta [GC], č.. 17056/06, § § 96-98, ESLP 2009 - ...).

88. V Sovtransavto Holdingv . Ukrajina , ne. 48553/99, ESLP 2002-VII, řada politiků, včetně prezidenta Ukrajiny, vyzval soudy, aby "hájit zájmy občanů Ukrajiny". Soud shledal porušení práva dožadujícího společnosti mají spravedlivé a veřejné slyšení případu nezávislým a nestranným soudem, s přihlédnutím mimo jiné , aby zásahy moci výkonné státu v soudním řízení. Uvedl, takto:

"... ukrajinské orgány působící na nejvyšší úrovni účastníkem řízení na mnoha příležitostech. Ať už jsou důvody předložené vládou pro odůvodnění takové zásahy, Soud se domnívá, že s ohledem na jejich obsah a způsob, jakým byly uskutečněny, že ..., oni byli ipso facto neslučitelný s představou "nezávislý a nestranný soud Hasičské ve smyslu článku 6 § 1 Úmluvy. "(§ 80).

89. Pokud jde o projednávané věci, vyplývá z tvrzení žalobkyně, že v jeho mysli byla ohrožena nestrannost soudců. Nicméně, je třeba rozhodnout, zda jsou tyto pochybnosti byly objektivně odůvodněné.

90. Soud chápe, že média a politici se zajímají o problematiku návratu majetku zabaveného před rokem 1990 prostřednictvím obecných žalob na určení vlastnictví. Úspěch těchto opatření by mohla mít za následek vrácení majetku v hodnotě miliard nejen žadatele, ale i mnoha dalších lidí, kteří ztratili majetek před rokem 1990 a na které se restituční zákony se nepoužije. V důsledku toho Soud souhlasí s vládou, že zájem politiků o problematiku a jejich setkání se najít řešení situace, je legitimní a může jako takové navýšení žádný problém v rámci úmluvy.

91. Na druhou stranu, řada politiků vynaložil značné negativní prohlášení týkající se rozhodnutí v typu případů podané žadatele, včetně žalobce vlastních případech, a také o rozhodování soudců je. Oni jednoznačně vyjádřili názor, že jejich rozhodnutí soudů prosazování tvrzení žadatele byly špatné a nežádoucí.

92. Soud je připraven přijmout vládní tvrzení, že prohlášení ministra kultury, pokud jde o odpovědnost soudců (viz § 18 výše), neodkazuje na jejich kárné odpovědnosti. Ale to ještě jasně ukázal svůj postoj, pokud jde o rozhodnutí v těchto typech případů. Soud je zejména znepokojen tím, že vysoce postavený politik zúčastnilo okresního soudu na slyšení v této věci a udělal veřejné prohlášení poté, spojující žadatele nacisty a říkat, že on by to "něco v [jeho] sílu", aby že činnost žalobce a ti v podobné situaci by nemělo uspět.

93. Soud dále konstatuje, že tyto výroky byly přímo zaměřené na rozhodčí (kontrast Mosteanu a dalšív . Rumunsko , ne. 33176/96, § 42, 26. listopadu 2002, kde byl prezidentův veřejné prohlášení, že restituční rozsudky by neměla být prosazována dle názoru soudu se zaměřit především na správu účtovanou při prosazování rozhodnutí).

94. Vláda zdůraznila, že výroky nemá vliv na soudce v řízení v této věci. Soud však nevidí žádný důvod spekulovat o tom, jaký vliv tyto zásahy mohly mít na průběh řízení v problematice (viz Sovtransavto Holdingv . Ukrajina, viz výše, § 80). To však podotýká, že tato prohlášení byla přijata před první instance rozhodnutí v projednávané věci, a také to, že po roce 2003 nikdo z žadatele akce byla úspěšná. Domnívá se, že za okolností projednávané věci žalobce obavy, pokud jde o nezávislosti a nestrannosti soudů nebyla nepřiměřená

95. Navíc, Soud nemůže než souhlasit s Ústavním soudem, že "činnost některých politiků uvedených žadatelem, ať už jde o slovní vyjádření pro sdělovací prostředky nebo jiné, zaměřené na vytvoření negativní atmosféry kolem žalob žadatele nebo tvoří přímé pokusy zasahovat do probíhajícího řízení, [jsou] nepřijatelné v systému založeného na zásadách právního státu. "Ústavní soud vyjádřil podobný názor, pokud jde o činnost Ministerstva spravedlnosti v uložení na obecné soudy povinny poskytnout informace o řízení týkající se žadatele.

96. Soud uvádí, že podle vnitrostátního práva, je Ministerstvo spravedlnosti právo shromažďovat informace potřebné pro státní správy soudů, ale pouze za účelem sledování a hodnocení průběhu řízení z hlediska zásad důstojnosti soudního jednání a etiky a zda řízení trpí zbytečných průtahů. Přesto ministerstvo sám usoudil, že bylo zapotřebí informace z důvodu zvýšeného zájmu sdělovacích prostředků v rámci tohoto řízení. V každém případě je třeba uvést, že Ústavní soud shledal, že rozsah požadovaných informací šla nad rámec těchto pravomocí ministerstva.

97. V důsledku toho ministerstvo pravidelně získali informace o vývoji řízení zahájeném žadatele, včetně jmen soudců, po dobu delší než dva roky. V této souvislosti Soud nemůže přehlížet skutečnost, že ministr spravedlnosti má právo zahájit kárné řízení proti soudcům.

98. Soud konstatuje, že tvrzení vlády, že ministerstvo obdrží jen obecné správní informace, které by mohly být získány z jakéhokoli případ souboru shrnutí a že nic nenasvědčuje tomu, že zneužil informace v žádném případě, nebo dokonce mají učinit. Nicméně Soudní dvůr připomíná, že co je v sázce, není skutečný důkaz vlivu nebo tlak na soudce, ale význam vzhledu nestrannosti. Domnívá se, že tyto činnosti nepochybně upozornil soudce, že jejich kroky žadatele řízení byli pečlivě sledováni. To je obzvláště znepokojivé, když považuje v souvislosti s některými prohlášeními politiků o odpovědnosti soudců a jejich duševních procesů a jejich tvrzení, že oni by udělali cokoliv v jejich silách, aby se zabránilo úspěch žalobce v řízení.

99. Soud se proto domnívá, že pochybnosti žadatele o nestrannosti soudců nebyla pouze subjektivní a neoprávněné.

(B) kriminální

100. Soud připomíná, že studie by neměly být považovány za spravedlivé, kdyby "spravedlivou rovnováhu" mezi stranami nebyla pozorována ( Dombo Beheer B.V .v .  Nizozemsko , 27. října 1993, § 33, série A č.. 274), nebo pokud k němu došlo za okolností, které umístěných na jednu stranu podstatnou nevýhodou vis-à-vis jiný. Tato základní zásada zásady rovnosti zbraní zahrnuje i aspekty spravedlivého procesu, které poskytují jednotlivé procesní strany s výhodnou postavení v porovnání s procesním postavení svého soupeře (vizstráň Řecké rafinerie a Stratis Andreadisv . Řecko , 9. prosince 1994, § 46, série A č.. 301-B, kde Soud shledal porušení článku 6 Úmluvy z důvodu, že stát zasáhl do právních předpisů s probíhající řízení, ke kterému byl účastník).

101. Pokud jde o projednávané věci byl Soudní dvůr konstatuje, že speciální policejní komando s krycím názvem "Majetek" založena v roce 2004 za účelem vyšetřování otázky vrácení majetku osob, jako je žalobkyně. Trestní stíhání žadatele a jeho poradce byl zaveden na základě podezření, že se pokusil spáchat podvod tím, že úmyslně neposkytl některé skutečnosti a informace v občanském soudním řízení tak, aby zvítězit ve sporu. Podle zjištění Ústavního soudu rozhodnutí, které se žalobkyně právní zástupce ústavní stížnost, policie případ soubor sestával z více než 4300 stránek materiálů získaných za více než dva roky prostřednictvím různých vyšetřovacích technik, včetně telefonu sledování nebo uvedení do provozu této spolupráce o zpravodajských služeb.

102. V průběhu trestního řízení, policie zkoumala výzkumné činnosti prováděné žadatelem právní zástupce v národních archivech a dalších institucích, kde on se díval na důkaz na podporu žalobkyně občanskoprávní žaloby. Policie také z vlastního podnětu, shromáždil data a informace ověřit informace obsažené žadatelem. Tyto údaje ukazují, že šetření umožnil policii zjistit, jaké důkazy a informace byl u žadatele k dispozici pro účely občanského soudního řízení. Kromě toho policie podnikla kroky k nalezení další důkazy, které by mohly být použity proti žalobci v občanském soudním sporu, jak je uvedeno v žádosti o nalezení žadatele rodný list zasílá Úřadu pro zahraniční styky a informace.

103. Soud se domnívá, že v důsledku těchto činností policie měla k dispozici informace o tom, co důkazy v rukou žadatele. To umožnilo policii provést analýzu postavení žadatele v soudních sporech a předvídat žadatele průběh akce, včetně možných variant právní argumentace a procesní návrhy, s přesností, která by jinak byla nedosažitelná.

104. Podle názoru Účetního dvora, že trestní řízení bylo zahájeno způsobem a provádí je zjevně protiprávní. To je tak, protože žalobce v civilním sporu není povinen na základěČeské právo předložit k soudu všechny důkazy v jeho vlastnictví, nebo jí poskytl veškeré informace, které má k dispozici. Jak Ústavní soud rozhodl (viz bod 36 výše), tento základní principČeská civilní proces musí být známo, na policejních úředníků, kteří na trestní řízení a dohlížecích orgánů státní zástupce. Nebylo třeba pro trestní řízení, aby se rozšířily do té míry, uvedené výše. Soud se domnívá, že jakékoli pokusy o trestný čin ve výkonu práva strany sporu v občanskoprávních sporech, zejména v řízení, kdy stát se chová jako protistrany, v rozporu s právem na spravedlivý proces, což je nejdůležitější pilíř jakékoliv stát založený na principu právního státu.

105. Pokud jde o argument vlády, že neexistuje příčinná souvislost mezi trestním řízení a občanské soudní spory, soud připouští, že fáze sporu provádí před trestním řízení nemohly být ovlivněny policejního vyšetřování. Nicméně, ačkoli žádný důkaz, bylo přijato po první instance rozsudek, soud nemůže, na rozdíl od vlády, k závěru, že spravedlnost řízení nemohlo být ohrožena. I když bude omezeno v článku 205a kodexu občanského soudního řádu, mohou strany ještě navrhovat důkazy na odvolacího soudu, například, aby se podkopat věrohodnost důkazů, tvořících podklad pro rozhodnutí soudu prvního stupně. Z toho vyplývá, že dokazování nebylo možné vyloučit a priori v dalším průběhu občanskoprávního řízení.

106. Účetní dvůr zjistil, že výše uvedené informace shromážděné v průběhu trestního řízení by mohlo být pomoci nejen z hlediska důkazů učiněných během soudních sporů, ale také na dalších důležitých otázkách, jako jsou právní otázky procesní taktiky a tak dále.

107. Kromě toho se soud nepřesvědčil argument vlády, že vyšetřování by neměl žádný vliv vůbec na řízení, které je předmětem této žaloby. Během vyšetřování policie také informace přímo od soudu Děčín District, který se zabýval případě žalobkyně. I když, pravda, musí se stalo poté, co soud okresního rozhodnutí v případě žalobkyně, která předcházela zahájení vyšetřování, nutno konstatovat, že odvolací řízení stále probíhá.

108. Proto, i když z dokumentů ve svém držení soud nemůže dospět k závěru, že policejní vyšetřování měl nějaký vliv na současné řízení, nelze ztrácet ze zřetele skutečnost, že v této věci je připojen k vystoupení, stejně jako zvýšené citlivosti na řádný výkon spravedlnosti (viz Bulutv . Rakousko , 22. února 1996, § 47, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 1996-II). Soudní dvůr žádán, aby rozhodl o dvouletém policejního vyšetřování provádí na značném rozsahu, která zaměstnává především intenzivní vyšetřovacích metod a směřuje proti žadateli na základě falešného důvodu toho důvodu, že uplatnil své právo na přístup k soudu. Nelze ani přehlédnout, že rozhodnutí Ústavního soudu, který vyjádřil obavy z vlivu šetření na spravedlnosti procesu a zjistil, že "[s] takováto jednání státem je naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti".

109. V důsledku toho má Soud za to, že policejní vyšetřování vyvolává obavy ohledně spravedlivosti řízení zahájeném žadatele.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: BazMyslik | Počet komentářů: 1942 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: PUP BiS ČTK

Horké novinky
19.08.2007: POZOR !
V hlavním menu je nově VSTUP pro psaní příspěvků. Uživatelské jméno je anonym a heslo též anonym. Po napsání příspěvku je nutno redakci o této skutečnosti poslat e-mail uveřejněný vlevo dole KONTAKT.Boží Dar

12.01.2007: POZOR !
Neplatné e-mailové adresy v komentářích a osobní invektivy budu nemilosrdně mazat!

24.06.2004: Pravda o rodu Kinských, jak ji jinde v ČR nenapíší.
Necenzurovaná, nezmanipulovaná a ucelená fakta z historie i méně známé současnosti WEB Kinských

02.06.2004: Nová Mailing konference výboru občanů SV.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.