MALÉ PŘIPOMENUTÍ VÍTĚZSTVÍ VELKÉHO ÚNORA

Vydáno dne 26. 02. 2009 (3499 přečtení)

Tvorba, úvahy, názory a básně Evy Clarové, učitelky z Tábora.

MALÉ PŘIPOMENUTÍ VÍTĚZSTVÍ VELKÉHO ÚNORA

Duní těžké boty ,, Vítězného Února,¨

Ozbrojená pěst děl-rolnického tábora

Po dlažbě naší Matky měst,

Ta krutá lidu pěst,

V celou zem své chtivé drápy roztáhla,

I nejmenší ves záhy zasáhla,

Aby tak šest desítek let

Sžírala lidské duše, těla,

Ostnatým je drátem omotala.

Co vtloukala nám do hlav asi?

Vláda její, žeť na věčné časy!

Nadějně se občas zablýsklo,

V duších radostí to zavýsklo-

Tu dřív- ondy později

Zhasly jiskérky všech nadějí.

Oblohou se těžké mraky vznášejí,

Vše opět zmohla rudá lidu pěst!

Kam poděla se pravda, láska, čest?

Lítost, pokora, stále nám tu chybějí.

Mamon a Moc pouhé budí zdání

Příchodu nové lepší doby.

Kéž to nejlepší jen ať nás zdobí!

Ale i vy, braši bodří,

Všech odstínů a barev,

Vylezte ze záhadných svých larev,

Leč nikdy neztrácejte ze zřetele,

Že celá naše milá země

Jen našeho je darem Stvořitele!

Na paměti mějte dnes a denně-

Pokolení, jež po nás vzejde-

Mu dobrého jen přejme!

Zlaťáků plnou pouze nůši ?

A vyprázdněnou pro ně duši?

Cože potomkům jen předáme,

Sami že nic už zde nemáme?

Ó ano, po předcích přec nám něco zbylo,

To nejvzácnější dědictví,

By dobře se jim tady žilo,

Zákon ctít ,

Víru neztratit,

Vědět, co je čest,

Neohýbat záda,

Duši neprodat!

Co všem nejvyšší by měla býti slast?

Být opět pyšný na svou vlast!

A ten, co bude vládnout českým lánem,

Nechť neustále na mysli má-

Kdo že je tu tím pravým Pánem !

Eva Clarová, Tábor

Celý článek | Autor: Eva Clárová | Počet komentářů: 306 | Přidat komentář |

| Zdroj: PUP BIS ČTK