Zpráva senátora Mejstříka o personálním stavu české justice a
o profesní minulosti soudců:
Ceterum autem censeo Carthaginem
esse delendam!
Na včerejší tiskové konferenci představil senátor Mejstřík výsledky rok
trvající rešerše mezi českými soudy na téma profesní minulost soudců.
Na podzim loňského roku senátor Mejstřík nejdříve oslovil předsedy všech 99
soudů s dotazy na odbornou kvalifikaci soudců, na jejich stáří, na jejich
působení v minulosti na prokuratuře nebo vojenském soudu a na členství
jednotlivých soudců v KSČ.
V další rešerši se senátor Mejstřík zaměřil na Vrchní soud v Praze.
Naposledy senátor Mejstřík zjišťoval členství v KSČ u soudců, kteří byli
podle zákona č. 335/1991 Sb. renominováni předsednictvem České národní rady k
soudům České republiky v období IX.1991- XII.1992.
Kompletní výsledky rešerší naleznete
zde.
Nejdůležitější výsledky Zprávy senátora
Mejstříka:
Na našich soudech je v průměru
minimálně 16 % soudců, kteří byli členy KSČ.
Skutečné číslo bude zřejmě vyšší,
neboť tento údaj vychází z odpovědí 27
okresních soudů, které odpověděly na otázku.
Ostatní soudy, zejména všechny soudy
vyšších instancí, nebyly ochotny informaci
o členství soudců v KSČ senátoru Mejstříkovi
poskytnout.
Mezi aktivními soudci v ČR je minimálně 5 soudců,
kteří nemají odborné vysokoškolské
právnické vzdělání, ale pouze
Právnickou školu pracujících nebo Vysokou
školu Sboru národní bezpečnosti.
Soudců nad 60 a nad 65 let je nejvíce na soudech
vyšších instancí,
nejvyšší věkový průměr soudců je na
Nejvyšším správním soudu a na
Vrchním soudu Praha. Na soudech vyšších
instancí je nejvíce také bývalých
prokurátorů a vojenských soudců. Jejich
vzdělání i dlouholeté kariéry jsou
úzce spjaty s totalitním režimem.
Z celkem 92 soudců Vrchního soudu v Praze se senátoru Mejstříkovi podařilo
získat jednoznačné údaje o členství v KSČ u 49 soudců. Minimálně 32 soudců
Vrchního soudu v Praze bylo kandidáty či členy KSČ; u pouhých 17 se podařilo doložit, že
členy nebyli. Zásadní je také informace, že 30 ze zmíněných 32 soudců bylo členy
či kandidáty KSČ až do převratu, jen u dvou končí členství roku 1970.
18 z 92 soudců Vrchního soudu neposkytlo ani při přímém oslovení senátoru
Mejstříkovi žádnou informaci o tom, kdy a kým byli jmenováni soudci České
republiky.
Při renominacích bylo ustanoveno soudci demokratického státu zhruba 1200
soudců. Členů KSČ bylo mezi nimi plných 50 %.
Senátor Mejstřík komentuje:
“Zarážející
jsou reakce soudů vyšších instancí,
které mi odpíraly informace, o které jsem
žádal. Přitom jsem se opíral o zdravý rozum,
ale zejména o nálezy Ústavního soudu,
které říkají, že veřejnost má právo
znát profesní minulost soudců, aby mohla zkoumat jejich
možnou podjatost v souvislosti s konkrétními
případy. Když jsou informace odpírány
senátorovi, jak úspěšní mohou být
občané, účastníci soudních sporů?
Zcela neuvěřitelný je ale fakt, že dvacet let po listopadu 1989
jsou v české justici soudci bez potřebného odborného vzdělání.
President Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa tuto
skutečnost vnímá pouze „jako morální problém, nikoli profesní“.
Současný zákon
o soudech a soudcích však zcela jednoznačně požaduje, aby
soudci měli vysokoškolské vzdělání
získané řádným ukončením studia
v magisterském studijním programu v oblasti
práva na vysoké škole v ČR a odbornou
justiční zkoušku. Zlehčující a
alibistické vyjádření presidenta unie soudců ČR,
který je našimi soudci volen jako jejich representant,
jen dokazuje, v jakém profesním i
morálním marasmu se naše justice
nachází.
Je zcela nezbytné, aby informace o profesní minulosti soudců byly
zveřejněny a občané tak mohli účinně uplatňovat námitky podjatosti v případech,
které přímo či nepřímo souvisejí s dobou totality.“
Hosty tiskové konference byli
JUDr. Hana Marvanová a JUDr. Milan Hulík. Popsali,
jak po listopadovém převratu probíhalo
přejímání soudců, kteří soudili za
diktatury, do služeb demokratické justice. Připomněli,
jakým způsobem KSČ řídila a ovlivňovala chod justice.
JUDr. Hana Marvanová, bývalá členka
ústavněprávního výboru České
národní rady, poznamenala, že paradoxně teprve
nyní přichází doba, kdy je možné
téma totalitní minulosti soudců a jejich členství
v KSČ otevírat.
„Dekomunisace není věcí minulosti. Je tomu právě
naopak. Na případu české justice lze názorně ilustrovat, jaké problémy nám
přineslo malování tlustých čar,“ pokračuje senátor Mejstřík a dodává:
„Na své další tiskové konferenci v pátek 3.10.2008 rozeberu několik
známých popřevratových kaus, jejichž rozsudky lze na základě nově zjištěných
skutečností zpochybnit. A troufám si tvrdit, že to je jen špička
ledovce.“
Zpráva senátora Mejstříka o personálním stavu justice
